Próza po druhé světové válce
Viktor Fischl ( 1912 )
Pochází z Hradce Králové, vystudoval právnickou fakultu, působil na československém velvyslanectví v Londýně. Za 2. sv. války blízce spolupracoval s Janem Masarykem. Po válce se vrací do vlasti, po únoru 1948 odchází do Izraele, pracovat v diplomatických službách v Polsku a Rakousku.
Dílo: Dvorní šašci – Próza odehrávající se z části v koncentračním táboře. Hl. hrdinové jsou vybráni za šašky a mají bavit velitele tábora – hrbatý jasnovidec, Lilipután a virtuózní žongléř, hvězdopravec. Nejsou vystaveni fyzickému nátlaku, ale psychickému. Po válce se sejdou a rozhodnou, ale už se nesetkají s Liliputánem, který skončil pod vlakem. Sejdou se v Izraeli a žongléř vypráví své osudy po válce, že chtěl pomstít smrt své manželky. Vypravěčem je však Hrbáč. Dílo vyznívá tak, že celý svět je koncentračním táborem. Hl. hrdina odjíždí za město pozorovat východ slunce a nabude novou víru – vyrovnává se s okolnostmi.
Arnošt Lustig ( 1926 )
Jako chlapec prožil v Ghetu v Terezíně a dostal se do koncentračního tábora v Buchenwaldu u Osvětimi. Uprchl z transportu vězňů. Po 2. sv. válce vystudoval u nás vysokou školu politických a sociálních věd a pak působil jako novinář. 1968 emigroval a přednášel film a literaturu na universitě ve Washingtonu. Ve svých dílech se často zabývá druhou světovou válkou a hlavně životem v koncentračních táborech. Propracovává psychiku lidí v ohrožení života, člověk si zachovává důstojnost i mravní převahu, člověk je schopen se obětovat pro druhé.
Dílo: Démanty noci
Noc a naděje
Démanty pro Kateřinu Horowitzovou
