Představitelé české prózy mezi dvěma válkami

Vlastislav Vančura ( 1891 – 1942 )
Narodil se v Háji u Opavy. Vystudoval gymnázium v Benešově a v Praze. Pak nějaký čas studoval medicínu a stal se na nějaký čas lékařem na Zbraslavi, ale později se zcela věnoval literatuře a filmu. Vstoupil do KSČ, ale v r. 1929. jako většina vystoupil. Za 2. sv. války se zapojil do nacistického odboje a v době Heidrichiády byl zatčen a popraven. Ludmila Vančurová o něm napsala knihu 26. krásných let.
Dílo: Prvotiny:
Amazonský proud – Lyrická próza s prvky poetismu.
Román:
Pekař Jan Marhoul – Tragický příběh drobného živnostníka, který je pro svou dobrotu usmýkán bezcitnými lidmi. Nakonec se stává dělníkem a později umírá. Používá biblicky monumentalizující styl ( vznešený ), děj přenáší do magického světla.
Pole orná a válečná – Vrací se k 1. sv. válce. Zlý blázen František Řeka způsobí smrt člověka a narukuje do armády, aby se vyhnul trestu. Na frontě padne a je oslavován jako hrdina. Odsuzuje válku, ale jinak než Hašek, odsuzuje ji očima intelektuála.
Markéta Lazarová – Baladický příběh o osudu středověkých osudových rytířů. Kozlíci a Lazaří bojují proti sobě. Kozlíci unesou dceru Lazara Markétu, která se zamiluje do mladého Kozlíka Mikuláše. Ten má sestru která se zamiluje do Kristiána. Kristián a Mikuláš jsou zabiti, ale Alexandra s Markétou s nimi čekají dítě.
Rozmarné léto – Krátká próza oslavující krátký, ale radostný život. Projevuje se zde epikureismus – radost ze života. Poklidný život na maloměstě je narušen příjezdem eskabotéra a jeho partnerky. Komiky dosahuje tím, že jednoduchý příběh vypráví vznešeným, nadneseným slohem.
Konec starých časů – Hl. hrdinou je starý emigrant kníže Magalrogov, který je jakýmsi novodobým Baronem Prášilem. Je bez finančních prostředků, ale svým chováním působí dojmem aristokrata, který žije s příspěvků svých mecenášů.
Obrazy z dějin národa Českého – V této kapitole zpracovává některé kapitoly z našich dějin. Chce svým dílem ukázat na slavnou minulost českého národa. Kniha je psána v době protektorátu.
Píše osobitým autorským stylem. Autor má velice bohatou slovní zásobu, používá stará, zastaralá slova, knižní výrazy, ale lze najít i vulgarismy a nespisovné výrazy. Píše dlouhá souvětí, někdy jeho vyjadřování připomíná humanistickou češtinu z Bible Kralické, jindy používá výrazy z lidové řeči. Používá Parodii – Zesměšňuje vážnou věc, Ironii – použití opačného výrazu slova,
Hyperbolu -nadsázku, často přehání.
Divadelní hry: Josefína.
Hry pro děti: Kubula a Kuba Kubikula.