Otokar Březina
Otokar Březina ( 1868 – 1929 )
Vlastním jménem Václav Jebavý. Pocházel z Počátek z rodiny ševce. Vystudoval reálku v Telči, pak působil v Jaroměři a v Nové Říši, kde navštěvoval klášterní knihovnu, kde studoval filozofické spisy a získal tak znalosti o tomto oboru. Psal díla ve velmi krátkém časovém okamžiku, po ztrátě obou rodičů. Byl idealista, cítil, že je něco nad námi a říkal, že smysl života je v tom, navázat s tím kontakt.
Dílo: Tajemné dálky
Svítání na Západě – Verš se stává osobitým a jeho poezie je náročná na pochopení.
Stavitelé chrámu
Ruce
Větry od pólů
Věří, že člověk naváže kontakty se silami ve vesmíru, překoná krizi.
Civilismus – Umělecký směr, který si všímá průmyslové přeměny, jak věda a technika zasahuje do života člověka ( rozvoj životního stylu lidí ). Pohlíží optimisticky na další vývoj. Hledá krásu každodennosti dnešního člověka.
Walt Whitman ( 1819 – 1892 )
Dílo: Stébla trávy – Sbírka obsahující asi 400. básní. Oslovuje člověka a jeho práci. Je zde volný verš – nerýmuje se, není pravidelnost. Byl hlasatelem demokracie a rovnosti mezi lidmi.
S. K. Neumann ( 1875 – 1947 )
Dílo: Nové zpěvy – Projev civilizmu.
Dekadence – Odnož symbolismu, která nejvýrazněji projevuje odpor proti měšťanské společnosti a znechucení mladých lidí. Objevují se motivy – smrt, rozklad, nemoc.
Př. S. K. Neumann, Karel Hlaváček.
