Moderní umělecké směry přelomu 19. a 20. století

JEAN ARTHUR RIMBAUD
(žán artur rembó)

– dokonalé básnické dílo vytvořil ve svých 15 – 19 letech, pak se mu poezie dokonale zprotivila, přesto však výrazně ovlivnil tvorbu Verlaina, ale i moderní evropské poezie
– zvláštní postavení v jeho tvorbě má rozsáhlá snová báseň Opilý koráb
o autor zobrazuje sebe symbolicky jako loď, která bloudí po moři, tedy v poezii

Moderní umělecké směry konce 19. století v české literatuře

Ke konci 19. století vystupuje mladá generace, která si říká Česká moderna.
Program České moderny:
1. individualismus – každý z autorů má právo na osobité pojetí tvorby, netvořili všichni podle jednotné šablony
2. rozchod s vládnoucí politikou, polemické srážky s představiteli politiky – toto byl jediný prvek, který je všechny spojoval
3. odlišnost od předchozí generace – všichni ostře kritizovali realisty a lumírovce, neznávali jejich tvorbu, velmi obdivovali Jana Nerudu a Karla Havlíčka

Členové – Antonín Sova, Otokar Březina, Vilém Mrštík a další

Skupina České moderny ale neměla dlouhého trvání, spisovatelé byli velmi různorodí, bez jednotného uměleckého programu, nic je v podstatě nespojovalo a jen rozchod s vládnoucí politikou byl velmi slabým pojítkem.

Druhou skupinou bylo ryze dekadentní seskupení autorů kolem časopisu Moderní revue, jejímž nejvýznamnějším členem byl Karel Hlaváček.
Program autorů Moderní revue:
1. individualismus – u této skupiny ovšem vedl až k přílišné zvláštnosti, odtrženosti od života, čímž se jejich poezie často stávala nesrozumitelnou
2. subjektivismus – byli necitliví k sociálním otázkám, příliš zahledění do sebe, vyjadřovali odpor k lidu, uznávali jen osobnost člověka a jeho nitro
3. nálady smutku, únavy, deprese, nemoci až perverze

Česká dekadentní skupina kolem Moderní revue byla kritikou odmítaná, kritikové tvrdili, že je nepůvodní, vyumělkovaná, nesrozumitelná.