Moderní básnické směry přelomu 19. a 20. století v české literatuře

Antonín SOVA
Česká moderna,impresionista, symbolista,básník české krajiny (obliba již. Čech – Pacov) – líčení zádumčivé krajiny rod. kraje
Hora o něm napsal : „největší čes. básník lásky“, básník světového významu, z Moderny ten nejsrozumitelnější a nejpřístupnější., jeho líčení přírody je natolik moderní a citové, že by nás nenapadlo, že Sova byl celý život úředníkem.
* v Pacově, tam také pochován, v učitel. rodině ( s otcem vycházky do přírody, muzika), vystudoval práva, stal se úředníkem Městské knihovny v Praze. Povahou samotář, trpěl míšní chorobou, která prohlubovala jeho plachost v Písku, kde studoval, se seznámil s A. Heydukem, ten mu pomáhal v začátcích, doporučil ho Vrchlickému – to rozhodlo o Sovově literár. dráze. v Praze se seznámil i s Herbenem
1895 podepsal Manifest České moderny
dílo: různorodé vlivy, zejm. Vrchlického a rus. realismu (Tolstoj), začíná jako impresionista – hluboký vztah k přírodě a hudbě
sbírka KVĚTY INTIMNÍCH NÁLAD – smyslově bohaté obrazy přírody, snaha o zachycení okamžiku, bolestné snění, do přírody promítá své dušev. stavy, hudebnost verše, básně U řek, Olše
lyrická krajinomalba, bás. impresionismus- zachycení okamžiku, barev. odstíny a subjektiv. nálady, pocity – melancholie, smutek, hudebnost verše
Z MÉHO KRAJE – citlivý vztah k rod. krajině, splynutí s přírodou, hra barev a světel, projevy sociálního cítění, drsnost krajiny, báseň Rybníky, ( metafory, přirovnání, anakolut, eufonie)
SOUCIT A VZDOR, ZLOMENÁ DUŠE- vyjádření vnitřních rozporů moderního člověka, erotic. pesimismus, pocit, že každá radost musí být vykoupena hořkostí a smutkem, odpor proti sociál. a mrav. ubohosti – protispolečen. revolta, volný verš, Píseň – personif. epizeuxis, eufonie, srovnání – zapomněl hrát i líbat = stáří
symbolismus: sb. VYBOUŘENÉ SMUTKY, JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME – báseň Kdo vám tak zcuchal tmavé vlasy?
obsahová neurčitost, náznakovost, snaha vsugerovat náladu okamžiku, sbírka intimní lyriky
sb. ZPĚVY DOMOVA -reakce na 1. sv. válku, oslava lid. práce, lásky k zemi a domovu, zamyšlení nad národ. tradicemi (jejich nositeli jsou venkovští lidé, odkaz husitství), odpor proti válce
Sovův přínos: bás. impresionismus a symbolismus, lyrika přírodní a intimní
sociální cítění – patetický verš, autor se mění v protispolečen. odbojníka nebo vizionáře, který ve svých představách vidí lepší budoucí svět
citlivý vztah k rodnému kraji, subjektiv. nálady vkládá do obrazu krajiny, využívá počitky zrakové, hmatové, sluchové – „básnění lačných smyslů“
verše intimní a meditativní, básník podzimu, melancholik