Moderní básnické směry přelomu 19. a 20. Století (moderna 90. let)

Charles Baudelaire
– má dluhy, účastnil se revoluce 1848, překládá Poe do francouštiny
Dílo: Květy zla, umělé ráje
CH.BAUDELAIRE – ZDECHLINA (9/3)
– prvky naturalismu – není cílem
– tvůrčí princip – protiklad (zamilovaní lidé x zdechlina)
– cílem je živý obraz,prožitek
– filosofické vyznění-chybí tradiční témata

Myšlenka:
– koloběh života-jednota
– je o přirozený princip
– v ošklivém lze nalézt krásu
Vyznění:
– přirozenost
– víra v přírodní principy ne v Boha
Slovní zásoba:
– básnický jazyk,dialogický ráz,základem je oxymorón a kontrast
– přirovnání-„prázdně zněl hudbou,jako v délce peřeje nebo vítr zní“
– metafory odraz zdechliny
– protiklady v SZ – vulgarismy v textu „a přece jedenkrát budete, není zbytí, jak tohle svinstvo plné much“
– zživotňuje přírodu
– barvy – černá, zelená malířské plátno, slunce, květ, vlna
– zvukomalba (mouchy bzučely, perlilo se praskajíc, peřej, vítr)
Kompozice:
– popis, líčení, nenadálý zlom
Základ:
– rozpor ošklivosti a krásy, ošklivosti scény a krásy jazyka
– podobný s Poe – Havran – podobnosti: symbolika, motivy smrti, postavy – muž, žena, zvíře
filozofující myšlenka, snaží se vyvolat pocity

CHARLES BAUDELAIRE – Ó, JÁ TĚ ZBOŽŇUJI (11/3)

Téma:
– láska (fascinující)
– láska vyjádřená dekadentně
– láska neopětovaná – „tím více tě miluji, čím víc mě unikáš“
– láska k smrti

Obrazový dojem:
– „zbožňuji jak noční nebe v dáli
ty velké mlčení, ty vázo temná žáby
tím více tě miluji, čím víc mě unikáš“