Meziválečná poezie
Jiří Wolker – pokr.
o sbírka obsahuje i tzv. sociální balady – mezi nejznámější patří:
Balada o nenarozeném dítěti – dva mladí lidé se milují, dívka otěhotní, ale musí jít na potrat, protože jsou oba příliš chudí a dítě by neuživili
Balada o očích topičových – topič Antonín 25 let pracuje v elektrárně, kde přikládá „do pece uhlí“, pracuje a žije v tak tragických podmínkách, až z toho oslepne
Balada o snu – dělník Jan a šička Marie se milují a společně sní sen
o lepším životě – bez nespravedlnosti a bídy, autor věří v revoluci
Ukázka:
Balada o snu
Sotva se víčka zavřela
nad dvěma modrými ranami,
srdce jak semeno zalité slzami
rozrostlo se mu po těle
v krajiny šťastné a veselé.
Neviděl paláců, neviděl podkroví,
zmizeli žebráci nuzní a hladoví,
po světě bez bídy, bez chamtivosti
chodili lidé chlapecky prostí,
stateční jako montéři, moudří jak inženýři,
co stavějí mosty z básní a tónů
a hlavně z železobetonu,
aby spojili se zemí zem
a srdce se srdcem.
…
4. Ke konci svého života, kdy již věděl, že je těžce nemocen, psal básně, které nebyly zařazeny do žádné sbírky, např. Na nemocniční postel padá svět :
– autor je nešťastný, že musí zemřít a nemůže dále bojovat za lepší svět
5. psal též tzv. moderní autorské pohádky – O milionáři, který ukradl slunce
Pohádka o listonošovi
