Úloha vědy a myšlenky slovanské vzájemnosti v době národního obrození
– Evropská kultura
o Osvícenství – navazuje na myšlenky renesance (víra v rozum, svoboda myšlení) Anglie – Jonathan Swift – „Gulliverovy cesty“;
Daniel Defoe – „Robinson Crusoe“;
o Klasicismus – vystihuje rozumovou kázeň, pravdu, soulad s přírodou Francie – Moliere – „Tartuffe“, „Lakomec“;
Itálie – Carlo Goldoni – Commedia dell arte – „Sluha dvou pánů“, „Poprask na laguně“
B: Jazykověda a její disciplíny: Lingua -> lingvistika
– slovníky
o překladové
o výkladové (cizích slov)
o encyklopedické
o etymologické
– hláskosloví
o měkké; tvrdé …
o souhlásky; samohlásky
– Gramatika = mluvnice – nauka o tvorbě slov -> skládání, odvozování
o Tvarosloví – časování; skloňování
o Skladba – nauka o stavbě vět a souvětí
– Stylistika = nauka o slohu
– Nauka o spisovné výslovnosti a pravopisu – vývoj jazykovědy
o 14. stol. – slovník mistra Klareta
o 15. stol. – J. Hus a jeho pravopisná reforma
o 16. stol. – Jan Blahoslav „Stylistika česká“; Daniel Adam z Veleslavína
o 17. stol. Komenský „Poklad jazyka českého“; jazykové učebnice
o 18. – 19. stol. – Josef Dobrovský „Podrobná mluvnice jaz. českého“;
Jan Gebauer „Mluvnice česká“
o 20. stol. – 1918 vznik Pražské jazykové školy (Vilém Mathesius, jeho žáci Bohuslav Havránek a Alois Jedlička „Stručná mluvnice česká“)
