Literatura národního obrození – obranná a ofenzivní fáze
1. FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ:
ovlivněna racionalismem, charakter jazykový , vědecký a obranný
období první obrany českého jazyka, první slovníky, období tvoření gramatiky, Balbín – KNIHA JAZYKA ČESKÉHO ( po 101 letech )
Josef DOBROVSKÝ
zakladatel slavistiky
* Ďarmotech u Rábu, studoval gym., pak studoval bohosloví, působil jako vychovatel v šlechtických rodinách např. u Nosticů, později byl soukromým učencem,
byl osvícencem, racionalistou, vytvořil zákl. podmínky pro další rozvoj češtiny. PODROBNÁ (ZEVRUBNÁ) MLUVNICE JAZYKA ČESKÉHO – něm., první vědecká mluvnice, návaznost na humanistickou češtinu Kralické bible; znamenala ustálení spisovné češtiny, navrhl tzv. analogickou opravu pravopisu (tato norma platí dodnes). DĚJINY ČESKÉ ŘEČI A LITERATURY – německy; dějiny jazyka v souvislosti s dějinami literatury; přísně kritický vztah k faktům; kladně hodnotí Husa, Komenského a období husitství, vyzdvihuje Veleslavínskou dobu. ZÁKLADY JAZYKA STAROSLOVĚNSKÉHO – latinsky; první vědecká mluvnice staroslověnštiny (skladba, tvarosloví), dějiny staroslověnštiny, popis písem (hlaholice, cyrilice), popis nejstarších staroslověnských památek,slovanské jazyky rozdělil na západní, východní a jižní, staroslověnštinu správně zařadil k jižním (slovenštinu považoval za nářečí češtiny – zbrzdil vznik spis. slovenštiny – Šafařík a Kollár píší česky). NĚMECKO-ČESKÝ SLOVNÍK – 2 díly, vypracoval dle staročeských památek a snaží se postihnout původ (etymologii) slov
položil také základy č. básnictví, vypracoval pravidla přízvučné prozódie (rytmus verše založený na střídání přízvučných a nepřízvučných slabik, dlouhých a krátkých slabik )
Dobrovský psal něm.a lat.(nevěřil ve vzkříšení češtiny), ale cítil česky, jako první odmítl pravost RKZ, dokázal nepravost zlomku evangelia sv. Marka,
