Literatura doby předhusitské a husitské

C) OBDOBÍ POLIPANSKÉ
– v popředí spisy polemické a skladby nábožensko výchovné
– pro šíření literatura měl význam i vynález knihtisku (1. českou tištěnou knihou byla Trojanská kronika – 1468)
– Petr CHELČICKÝ
– nejvýznamnější osobnost tohoto období, pocházel z Chelčic u Vodňan, kde prožil téměř celý život, svobodný sedlák, samouk, měl odpor k husitským bojům, prosazoval boj duchovní
– Traktát O TROJÍM LIDU – kritizoval spol. zřízení, odmítá tradiční rozdělení společnosti na tři vrstvy – poddané (stav robotný), pány (stav rytířský) a duchovenstvo (stav kněžský). Požaduje rovnoprávnost všech lidí, prosazuje snášenlivost, úctu k nepříteli. Ideálem byl návrat k životu prvních křest
– O BOJI DUCHOVNÍM – odmítá válku (i sprav.) a boj tak jak jej vedli husité; vůdčím heslem je křesťanská zásada neodpírat zlému zlem. Vyzdvihoval práci rolníků, odmítá potřebu rozsáhlejšího vzdělání. Jediný boj – boj duchovní, proti ďáblu
– SIEŤ VIERY PRAVÉ – alegorické vyprávění; kritika církve, hromadění majetku; touha po spravedlivé společnosti, představa ideální církve, síť = církev a křesťanská víra, jíž se lidé zachraňují z hříchů, kacíři a hříšníci síť trhají. Hlavní ničitelé sítě = papež a panovník.
– POSTILA – obsahuje psané úvahy ve formě kázání, velmi ostře napadá církev za svatokupectví
– Chelčický svými názory ovlivnil např. L. N. Tolstého
– na základě myšlenek Chelčického vznikla Jednota bratrská (1467) – spol. kališníků. Jiří z Poděbrad jim povolil, aby se usadili v Kunvaldu pod Orlickými horami. Členové této společnosti se nazývají bratřími a sestrami a za jediné pravidlo života považovali Bibli, zdůrazňovali mravnost, význam tělesné práce a pěstovali lidový zpěv. Hl. organizátorem byl Řehoř Krejčí. Byli zde lidé všech stavů. Neuznávali stavovské rozdíly (oslovovali se bratře, sestro). Vycházeli z Bible kralické, odmítali vzdělání (hl. příčina nerovnosti) – později částečné popření názorů Chelčického, právě jednota bratrská sehrála významnou roli ve vzdělanosti a v literatuře – J. A. Komenský.
R. 1467 se oddělili od kališníků, později pronásledování jako kacíři.
– za vlády Jiřího z Poděbrad došlo k oživení styků s Evropou => vznikla řada děl věnovaných politickým a hospodářským otázkám. Významná je rovněž tzv. diplomatická literatura – vyprávěla o cestách různých poselstev krále Jiřího do Evropy, např.

– vznik cestopisů – Václav ŠAŠEK Z BÍŘKOVA –DENÍK O JÍZDĚ A PUTOVÁNÍ PANA LVA Z ROŽMITÁLU A Z BLATNÉ Z ČECH AŽ NA KONEC SVĚTA – později přepracoval Jirásek pod názvem Z Čech až na konec světa. Zobrazuje putování král. diplomatická družiny v letech 1465 – 1467po zemích západní Evropy