Italská renesanční literatura

Italská renesanční literatura
Dante Alighiere ( 1265 – 1321 )
Pocházel ze šlechtické rodiny z Florencie. Prožil hluboký cit k Beatrice. Žil ve vyhnanství.
Dílo: Božská komedie – Rozsáhlá italsky psaná báseň. Autor prochází třemi záhrobními říšemi.
Peklem a očistcem ho provází Vergilius a rájem ho provází Beatrice. Dílo je psáno formou Tercíny.
Tercína – Básnický strofický útvar o třech verších psaný rýmy:
1. Sloka: A B A
2. Sloka: B C B
3. Sloka: C D C
Francesko Petrarcha ( 1304 – 1374 )
Vzdělaný, na svou dobu vlastnil rozsáhlou knihovnu. Rád cestoval a navštívil i Čechy na pozvání Karla IV. Převážně žil však ve Francii. Platonicky miloval Lauru.
Dílo: Sto sonetů o Lauře – Lyrické básně většinou o neměnné lásce, psané formou sonetu.
Sonet – Básnická znělka o čtyřech slokách. První dvě sloky nají 4. verše a druhé dvě sloky 3. verše.
1. sloka se nazývá Teze, 2. sloka Antiteze a 3. a 4. sloka Synteze.
U nás: Jan Kolár
Jaroslav Vrchlický
J. S. Machar
V. Nezval

Giovany Boccacio ( 1314 – 1375 )
Syn vojenského úředníka. Přátelil se s Petrarchou a obdivoval Danteho a také napsal jejich životopisy.
Dílo: Dekameron – Soubor sto novel. Děj se odehrává kolem r. 1348 ve Florencii, kde vypukl mor a všichni před ním prchají. Mezi prchajícími jsou také tři muži a sedm žen. Ti si po dobu 14. dní vyprávějí příběhy, kromě pátku a soboty jejichž téma určují král a královna
z předchozího dne. V jednotlivých příbězích stojí v popředí na prvém místě láska. Příběhy zpracovávají orientální a antické náměty, ale ne současné. Příběhy u lidí odsuzují závist, žárlivost a pomlouvačnost.
Novela – Krátký prozaický útvar, kde se autor snaží o zobrazení skutečnosti.