Humor a satira v české literatuře
28. Humor a satira v české literatuře
V období vlády Karla IV., čili v období vrcholné gotiky:
Ve 14. stol. začíná vznikat české drama. Dramatizují se biblické texty. Světský prvek přinášejí žáci a učitelé, kteří se účastní náboženských her a vnášejí do nich světské prvky, které později začnou převažovat. Vznikají tak frašky – bujné veselohry.
Častým námětem středověkých her byla scéna s mastičkářem – podvodníkem s léky. Podle této postavy byla pojmenována hra Mastičkář, která vznikla na základě latinské hry. Vypráví o 3 Mariích, které jdou ke Kristovu hrobu, aby nabalzamovali jeho tělo, a cestou se staví na trhu, aby nakoupily vonné mastě. Autor se zde soustřeďuje na vylíčení podvodníků s léky a mastmi.
Text zaujme nespisovnou češtinou a komikou. Aby mastičkář zaujal zákazníky, provede dokonce zázrak. Vzkřísí z mrtvých Abrahamova syna tím, že mu nalije na zadek kvasnice (mast). Scéně odpovídá i jazyk nižších vrstev i s vulgarismy.
Satira byla oblíbenou formou ve středověku. Satira = z latiny „všehochuť“, „směs“. Původně posměšná báseň kritizující společenské nebo osobní vady. Dnes je satira chápana jako každé lit. dílo, které využívá humoru nejen k zesměšnění, ale i ke kritice.
Nejvýznamnější skladbou 14. stol. je Hradecký rukopis.
– skládá se ze 3 částí: Desatero kázanie božie
Satiry o řemeslnících a konšelích
bajka O lišce a džbánu
Desatero kázanie božie – veršované kázání, které napadá všechny hříšníky, kteří se provinili proti desateru. Zvláštní pozornost věnuje šizení a okrádání.
Satiry o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání
bajka O lišce a džbánu – veršovaný příklad, který poukazuje na to, že i chytrá liška může na svou chytrost doplatit.
Významnou satirickou skladbou je též Podkoní a žák – student se hádá s panským sluhou, kdo z nich se má lépe. Nakonec vychází najevo skutečnost, že jsou na tom oba dva stejně špatně.
