Česká poválečná poezie do roku 1968

František HRUBÍN (1910-1971)
– pětidílná skladba JOBOVA NOC(1945) – svár „staré“ a „nové“ země; symbolická postava Joba, básníka staré země, který zbásňoval její odumírání; na závěr – strašlivé prokletí staré země
– HIROŠIMA(1948) – lyrickoepická báseň reagující na svržení atomové bomby na Hirošimu; paralelnost probíhajících nejobyčejnějších jevů (onemocnění dítěte, žena upíjející víno ve vinárně, milující se lidé, chůze pozdního chodce domů…) – na ně je svrženo světlo oslňujícího a současně děsivého záblesku; dílo bylo marxistickou kritikou ztrháno a bylo mu doporučeno, aby se rozhodl, zda chce jít cestou budování socialismu, nebo zda chce vyjadřovat smutek pro imperialisty
– PROMĚNA(1957) – skladba varující před smrtelným ohrožením planety daném přeceněním důvěry v technické dovednosti
– ROMANCE PRO KŘÍDLOVKU (1962) – slavná poéma, která je příběhem autorovy první lásky; je to bilancování jednoho lidského života, jedné nešťastné lásky, která je vnímána v několika časových úsecích (láska k Tonce, první milostné vzplanutí k Terině…)
– dramata: SPRNOVÁ NEDĚLE – lyrická hra, jejíž kouzlo je v postupném odhalování charakteru postav, rekreantů, kteří se sejdou u jihočeského rybníka
KŘIŠŤÁLOVÁ NOC KRÁSKA A ZVÍŘE
– próza: ZLATÁ RENETA
– tvorba pro děti: ŘÍKEJTE SI SE MNOU; ZVÍŘÁTKA A PETROVŠTÍ; ŠPALÍČEK POHÁDEK