ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA
RURALISMUS
Po roce 1918 v dílech prozaických autorů převažují motivy města, proti této tendenci se ruralisté soustřeďují na venkov (často také na víru), který často idealizují a vidí jako morálně čistý na rozdíl od mravní zkaženosti velkoměsta. Ruralisté vydávali revue Sever a východ (proti tradiční orientaci většiny autorů na jižní a západní země).
Josef Knap (1900 – 1973)
Narodil se na Jičínsku, vystudoval FF UK, pracoval v Národním muzeu, za komunismu ve vykonstruovaném procesu odsouzen na pět let do vězení, po návratu pracoval jako dělník.
Román Réva na zdi (1926). Hlavním hrdinou je zde sedlák Kašpar, který má dospělého syna Josefa, se kterým zachází jako s čeledínem. Josef se zamiluje do sousedovy dcery Lídy, vezmou se, Kašpar se sice rozhodne uvolnit mu grunt, ale odnese si všechny stroje a nářadí. Mladý pár začíná vlastně od nuly – s nedostatkem peněz. Teprve až Kašparovi zemře druhá žena, uvědomí si, jak se choval, vrátí se zpět na grunt a omluví se. Všichni tu spokojeně žijí.
František Křelina (1903 – 1976)
Působil jako učitel, za komunismu byl ve vykonstruovaném procesu odsouzen a vězněn, po té pracoval jako dělník.
Román Hubená léta – hlavním hrdinou je tkalcovský dělník Holaj a chalupnická dívka Božena. Zachrání je návrat k rodné půdě, kterou Božena zdědí. Protože ji začnou obdělávat, podaří se jim přežít.
Novela Každý své břímě (1969) – o vyvraždění Lidic 6. června 1942. Starý farář prosí o milost pro patnáctiletého chlapce a odmítne nabízenou vyhošťovací listinu – jde na smrt se svými farníky. Novela je podobenstvím odvěkého zápasu dobra a zla, světla a tmy.
Václav Prokůpek (1902 – 1974)
Vystudoval VUT v Praze, pracoval jako novinář a nakladatelský redaktor, 51-64 vězněn.
Román Ve stínu hor (1931) pojednává o rozkladu rodiny sedláka Říhy, který v rozvráceném světě nevidí už v ničem naději a podléhá zoufalství. Protikladem je jeho syn Robert – městem rozvrácený se navrací do klidu, řádu a morálních jistot venkova.
