ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA

Karel Čapek – pokr.
V první polovině třicátých let se opět vrátil k pragmatické problematice ve volné románové trilogii Hordubal (1933), Povětroň (1934) a Obyčejný život (1934).
Hordubal je jméno hlavního hrdiny, který odchází ze Zakarpatské Rusi vydělávat peníze do Ameriky, po návratu zjistí, že jeho čeledín prodal pole a zavedl výdělečnější chov koní, v hospodě se dozví, že čeledín je milencem jeho manželky Polany, zanedlouho na to je Hordubal zavražděn. Během vyšetřování jeho smrti se ukazuje obtížnost poznání pravých motivů lidského jednání, pravda o Hordubalovi se ztratila, tak jako se ztratilo jeho srdce.
Povětroň pojednává o neznámém letci, který havaroval s letadlem a umírá nepoznán v nemocnici. Jasnovidec, jeptiška a básník si každý po svém domýšlí jeho životní příběh.
Obyčejný život žije nenápadný úředník, který při psaní svého životopisu v sobě nalézá několik rozdílných bytostí – kariéristu i básníka, pedanta i romantika (vlastní činy si najednou dovede vysvětlit z více hledisek – miloval svoji ženu, nebo si ji vzal kvůli penězům) a zabývá se otázkou, kým vlastně v životě byl.
Na rozpínající se fašismus a nebezpečí války reagoval románem Válka s mloky (1936), který pojednává o mlocích, které si lidé vychovali proto, aby za ně vykonávali jednodušší práce, později je nechali chodit do škol – mloci se stali chytřejšími a nechtěli si špatné zacházení od lidí nechat líbit, vzbouřili se, lidé odvyklí fyzické práci nebyli schopni se bránit, mloci se zmocnili světa, začali bojovat mezi sebou, v důsledku toho vyhynuli, lidé, kteří to vše přežili, začínají nový život.
Základem dramatu Bílá nemoc (1937) byl opět pocit ohrožení nacismem. Dr. Galén je jediným člověkem, který vlastní lék na nemoc, která sužuje jistý stát. Podmíní vydání léku tím, že hlava státu – fanatický maršál, přestane válčit. Ten to však nehodlá udělat, ani když onemocní jeho blízcí a i on sám, učiní to až na přímluvu své dcery. Galén tedy přichází k maršálovi, aby ho mohl léčit, ale když odmítá provolat slávu válce, je fanatickým davem ušlapán.
Po premiéře protestovalo německé vyslanectví proti německy znějícímu jménu zbrojaře.