ČESKÁ MEZIVÁLEČNÁ PRÓZA
SPOLEČENSKÁ PRÓZA
V mnohém navazuje na tradici kritického realismu, soustředí se na osudy jednotlivce, na jeho hledání smyslu života. Základem je zobrazování konfliktu jedince a společnosti.
Ivan Olbracht (1882 – 1952)
Vlastním jménem Kamil Zeman. Pocházel ze spisovatelské rodiny – otec Antal Stašek psal realistickou prózu. Olbracht FFUK nedokončil, věnoval se žurnalistice. Pro intenzivní činnost v KSČ byl vězněn. Ve 30. letech pobýval často na Podkarpatské Ukrajině. Komunistického přesvědčení se nevzdal ani po dočasném rozchodu se stranou v roce 1929, po druhé světové válce byl činný ve vysokých stranických funkcích.
Dílo: O zlých samotářích (1913) – tři povídky o lidech žijících na okraji společnosti – tulácích, komediantech, jejichž životní beznaděj a ztroskotání se projevuje zlem. Naturalistické a realistické s expresivními prvky.
Žalář nejtemnější (1916) – spíše psychologický román ovlivněný Freudem. Hlavním hrdinou je komisař Mach, který neprávem žárlí na svou mladou ženu Jarmilu. Když oslepne, žárlivost se mění v psychické týrání (také jí kontroluje dopisy, které si nechává předčítat svým přítelem). Jarmila nakonec, i když svého muže miluje, odchází bydlet ke svému bratrovi. Komisaři se tak nedůvěra k nejbližším lidem stala temnějším žalářen než slepota.
Podivné přátelství herce Jesenia (1919) – Hlavními hrdiny jsou dva zcela odlišní přátelé – herci. Jiří Jesenius – realista tvořící po zralé úvaze, morálně čistý člověk a Jan Veselý – geniální umělec, romanticky založený, žijící zhýralým životem, plný vášně, umělecky úspěšnější než Jesenius.
Jesenius pomůže Veselému získat místo v divadle, který se hned stává miláčkem publika a svede Jeseniovi dívku Kláru, se kterou má dítě. Jesenius se doví, že Veselý zavraždil svoji bývalou milenku Gabrielu a Veselý se mu zhnusí.
Veselý je člověk, který nevydrží na jednom místě, proto narukuje do války, Klára a jeho dítě ho nezajímají. Veselý je na frontě zastřelen a Jesenius se s Klárou stará o jeho dítě.
Román řeší společenské pojetí osobnosti a rozpory v morálních hodnotách. Veselý, který je společností milován, je vlastně vrah, zhýralec a člověk bez morálních zásad.
Reportáže Obrazy ze soudobého Ruska (1920 – 1921); později pod názvem Cesta za poznáním – zachytil dojmy komunistického novináře.