Český kritický realismus v literatuře konce 19. a začátku 20. století

 KRITICKÉ DRAMA

Ladislav STROUPEŽNICKÝ
ZVÍKOVSKÝ RARÁŠEK, PANÍ MINCMISTROVÁ
NAŠI FURIANTI – první hra, která konkrétně podávala obraz života na jihočeské vesnici
děj : o místo ponocného v obci se uchází dva zájemci (krejčí Fiala a vysloužilý voják Bláha) každý z uchazečů á na své straně jednoho vlivného sedláka (Dubský a Bušek) a tím se spor přenáší i na ně, čím že ohrožena svatba jejich dětí (Václav a Verunka) ve vesnici se nejde Bláhou podepsaný dopis, kde vyhrožuje vypálení celé vesnice pokud nebude ponocným zjistí se, že Bláha je nevinný a je nalezen viník, kterým byla dcera sedláka Fialy Dubský má radost, že jeho chráněnec je očištěn, ale Bušek zuří – přišel o vážnost v obci sedláci brání sňatku a tak Václav odchází na vojnu, ale naštěstí se pak usmíří a celé to končí svatbou Václava a Verunky Bláha se stane ponocným

Gabriela PREISSOVÁ
GAZDINA ROBA – Mánek (syn z velkého statku) miluje Evu (krejčířka), Mánkova matka má pro něj vybranou nohatou nevěstu a Evě vyčte, že ho svádí. Ta se urazí a nechá ho si tu bohatou dívku vzít, sama si vezme kulhavého kožišníka. Není však v manželství šťastná, stejně jako Máneka, tak spolu prchnou do Rakouska. Eva pořád nutí Mánka aby si ji vzal a ušetřil ji tak ponížení, které jako roba prožívala, ale Mánek je slaboch a nechce se nechat rozvést a tak Eva skočí do Dunaje. Zhudebněno J.B. Foersterem jako Eva
JEJÍ PASTORKYŇA – Jenůfku (schovanka kostelničky) milují její dva nevlastní bratři, Laco (spravedlivý a mírný) zohyzdí Jenůfce obličej, aby se přestala líbit Števovi, ten ji opravdu opustí i když Jenůfa čeká jeho dítě. Kostelnička aby zachránila čest Jenůfy, tak Jenůfu uspí a dítě hodí do řeky a Jenůfě řekne, když se probudí, že dítě umřelo. Vesničané však naleznou dítě a kostelnička se přizná ke svému činu, Jenůfa ji však odpustí a nalezne oporu v Lacovi, který při ní stojí. Nakonec se vezmou. Zhudebněno Leošem Janáčkem.

Alois a Vilém MRŠTÍKOVÉ
MARYŠA – Maryša miluje Francka- chudého chlapce. Ten musí jít na vojnu. Rodiče pak donutí Maryšu, aby si vzala Vávru, vdovce se čtyřmi dětmi, mlynáře.Jejich manželství je nešťastné, Vávra M. bije, ona je na něj zlá. Trápí se. Z vojny se vrací Francek a chodí do mlýna za Maryšou. Přemlouvá ji, aby s ním utekla. Ona se tomu brání – chce být věrnou ženou. Jenže pak Vávra vyhrožuje, že Francka zastřelí. Francek tvrdí, že se nebojí a řekne Maryši, ¨že za ní zas večer přijde. Maryša má o Francka strach, udělá jedinou podle ní možnou věc, aby už měla „od všech pokoj“ – Vávru otráví jedem na krysy (dá mu ho do kafe). Hra končí smrtí Vávry, lidé se seběhnou a jedna žena říká Maryši : „Děvčivo nešťastná, cos to udělala? Tys ho otrávila. Maryša už jen tupě odpovídá : „Otrávila.“ Hra končí.