Romantismus u nás 2/3

Josef Kajetán Tyl
Studoval gymnázium v Praze, poté v Hradci Králové. Po gymnáziu studoval filozofickou fakultu, ale studia nedokončil. Seznámil se s Magdalenou Forhajnovou, kterou si později vzal. Získal místo účetního ve vojenské kanceláři, ve volném čase se věnoval divadlu a novinařině. Vedl redakci časopisu Jindy a Nyní => Kwěty. Dále vydával časopis Vlastimil, později chtěl vydávat noviny pro vesnice – Sedlské noviny, ale tento pokus ztroskotal.
Dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle, založil Kajetánské divadlo a později se pokusil založit pouze české divadlo. Později odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik, byl pověřen řízením českých představení. Dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem národa.

– Chudí Lidé
– Pouť českých umělců
– Rozervanec
– Fidlovačka
Děj tohoto díla je velice jednoduchý. Antonie Mastílková, prosazující vše německé, má neteř Lidunku a ta se zamiluje do Jeníka. Jeník je synem českého ševce Kroutila. Mastílková i otec Kroutil jim však v jejich lásce brání. Mastílková má už pro Lidunku vybraného bohatého ženicha. Nastává den ševcovské slavnosti fidlovačky, kde se schází celá ves. Jeník z inscenuje falešné přepadení Mastílkové a sám ji pak naoko zachrání. Mastílková se navíc dozví, že ženich, kterého Lidunce vybrala je chudý podvodník. Nyní už je tetiččino srdce dosti obměkčeno, aby pochopila, že je Češka a má vše české chtít. Stává se z ní vlastenka a svoluje ke svatbě Lidunky a Jeníka. Sama se sbližuje s Jeníkovým otcem Václavem Kroutilem.
Na konci hry přichází slepý muzikant Mareš a zpívá píseň Kde domov můj.
– Kutnohorští havíři
Zachycuje zde potlačení vzpoury kutnohorských havířů v 15. stol.. Inspirací mu byla stávka smíchovských havířů v r. 1844. Opat (hlavní hrdina), který se snaží vyřešit spory dohodou, je popraven.
– Jan Hus
Hra je namířena proti církvi. Je zde poměrně mnoho historických nepřesností, Hus se v Kostnici setkává s Janem Žižkou, který je pro Tyla ideálním lidovým vůdcem. Tyl udělal z Husa bojovníka za ideály roku 1848.
– Strakonický dudák
Dudák Švanda odchází do ciziny za vyšším výdělkem, ale pak si uvědomuje, co pro něj domov znamená a vrací se zpět. Tyl chtěl odsoudit lidi, kteří odešli do ciziny. Pokouší se agitovat pro myšlenku, aby lidé pracovali doma – pro národ.