Počátky našeho písemnictví do doby husitské 1/3
Počátky našeho písemnictví do doby husitské
Počátky vzdělanosti jsou spjaty se vznikem státu Velká Morava a přijetím křesťanství, které se šířilo z Franské říše. Kníže Rostislav se domníval, že se díky tomuto Velká Morava dostane do závislosti Franské říše, proto roku 862 požádal byzantského císaře Michaela III. o vyslání učenců, kteří by šířili křesťanství jazykem staroslověnským.
Roku 863 proto na Velkou Moravu přišli vzdělaní Řekové – Konstantin (Cyril) a Metoděj. Přinesli s sebou bohoslužebné texty, které přeložili do staroslověnštiny, jejímž základem bylo nářečí v okolí Soluně. Vytvořili slovanské písmo – hlaholici (malá písmena řecké abecedy).
Literární památky:
– Prohlas
veršovaná předmluva k překladu Evangelia. Autor zdůrazňuje právo na mateřský bohoslužebný jazyk
– Život svatého Václava
1. a 2. staroslověnská legenda o sv. Václavu
– Kyjevské listy
hlaholicí psané texty ke mši
– Životy Konstantina a Metoděje
2 knihy, obrana životního díla obou bratří
Po Metodějově smrti byli žáci vyhnáni.
Rozpad Velkomoravské říše znamenal ústup staroslověnské literární tvorby a nástup tvorby latinské. Vznikaly především legendy a kroniky.
(kronika – popis událostí v časovém sledu)
(legenda – veršovaný nebo prozaický útvar, který vypráví o životě, skutcích a mučednictví světců)
Poslední útočiště staroslověnských mnichů a kněží – Sázavský klášter.
– Peterik (Knihy otců)
vypravování o mniších
– Zakon sudnyj ljudem
právnická památka
– Nomokánon
sbírka občanských zákonů, týkajících se církve
legendy:
– Svatý Václav
– Svatá Ludmila
– Svatý Prokop
