Česká literatura 30 – 50 let 19. století 7/8

Vodník
Neposlušná dcera se utopila a stala se ženou vodníka, stýská se jí po matce, navštívila ji, ale nevrátila se a opustila dítě -> krutá vodníkova pomsta.
Vrba
Žena sdílela svůj život se stromem. Ve dne byla člověk a v noci vrba. Její muž ji chtěl mít jen pro sebe a proto vrbu porazil, ale tím umírá také jeho žena. Vrba mu poradí, ať z jejího dřeva udělá kolébku pro jejich syna, která mu bude připomínat matčinu náruč.
Lilie
Podle předloha Františka Douchy. Balada o dívce, která se po smrti vtělila v bílou lilii, v lese ji najde mladý muž a vezme si ji domů, v noci se květ promění v dívku, která muže okouzlí a stane se jeho ženou, dívku však ničí sluneční svit, proto ji chrání zdí, ale v jeho matka dá zeď v jeho nepřítomnosti zbořit a tím dívku zabíjí.
Věštkyně
Má politický význam. Má několik částí.
První tři jsou pověsti z české historie: O Přemyslovi, O Libuši, O Libušině pluku
V další části jsou pověsti: O zlatém zvonu, O chrámu s trojí branou (volá po jednotě Čechů, Moravanů a Slováků), O Bruncvíkovi

Zvláštní místo v Kytici zaujímají 2 skladby:
Záhořovo lože (polemika s názory K. H. Máchy – u Máchy končí Vilém popravou, není mu odpuštěno, ale Záhoř se trest odpyká a je mu odpuštěno)
Mladý poutník jde do pekla (otec ho úpisem zaprodal Satanu), setká se se zločincem Záhořem, který ho nezabije, ale poutník se musí vrátit a povykládat mu o pekle, mladík se za čas vrací a zdrtí Záhoře zprávou, že na něho čeká v pekle úděsné lože -> Záhořovo pokání (90 let), nakonec je mu odpuštěno.
Dceřina kletba
Balada, rozmluva matky s dcerou, která zabila své dítě a chce se oběsit, proklíná svého svůdce i matku.
Obě se vymykají, protože jsou příliš umělé. Jsou považovány cizí k duchu celé Kytice.

Čím dosahoval Erben mistrovství
– uchvacoval prudkým spádem děje (Polednice, Svatební Košile, Zlatý kolovrat)
– mistr popisu – dovedl 2 verši dát portrét – charakteristiku dívky
– využíval dokonale zvukomalby
– používal citoslovce

Balady Kytice a Věštkyně dodávají skladbě politický význam (motiv národního smutku i naděje):
Kytice – mrtvá matka – matka vlasti, národu je určeno, aby žil lepší budoucnost
Věštkyně – ukazuje slavnou historii, pověst Libušina kolébka – kolébkou myslí českou řeč a mluvu
Kytice inspirovala spoustu autorů:
Cyril Bouda, Mikoláš Aleš, Jan Zrzavý – ilustrátoři
Zdeněk Fibich – melodrama na základě Vodníka a Štědrý den
Jeho balady sloužily jako vzor pro další pokračovatele – – Neruda, Vrchlický, Bezruč, Wolker