Světová literatura v 2. pol. 20.století. 4/7

pokrytectví; sociální kritika, humor, hovorový jazyk

John Braine (1922–1986)
* román Místo nahoře,

Kingsley Amis (1922)
* román Šťastný Jim = tzv. univerzitní román, výsměch atmosféře malé venkovské univerzity

hlavní postavy obou románů – mladí muži, bouřící se proti snobství, konvencím, nudě stereotypního života;
paradox – dostávají se do vysoké společnosti sňatkem s bohatými ženami

6) Nový román
– typ francouzského románu 50. let (antiromán, objektivní román); oslabení příběhu, tradičních postav i vypravěče (tj. znaků tradič. románu); text = úvahy, reflexe, popis jevů a věcí bez příčinných a časových souvislostí; několik úhlů pohledu, postavy nezřetelné, většinou bezejmenné (on, ona), téma bloudění; opakování a variace sekvencí; experimenty s jazykem (např. střídání slovesných členů a způsobů)

Alain Robbe – Grillet (1922)
* román Gumy, román Žárlivost (série setkání A…, ženy plantážníka, s přítelem;
– čtenář sleduje příběh očima klamaného manžela (v románě nevystupuje, není jmenován);
– různé možnosti výkladu situací

7) Absurdní literatura, drama – od 50. let
– člověk zachycen v situaci úzkosti, bez schopnosti komunikace s lidmi, postrádá smysl života; bez souvislého děje a logického dialogu; téma – nemožnost dorozumění (degradace jazyka), nesmyslnost lidského jednání, bezmocnost, stereotyp.

Sammuel Beckett (1906–1989)
irský spisovatel, Nobelova cena;
* hra Čekání na Godota
– chaotický dialog dvou tuláků na opuštěném místě, marně čekají na toho, kdo by změnil jejich život; opakovaná scéna s chlapcem, který vždy oznámí, že pan Godot přijde další den; monotónnost, stereotyp, bezútěšnost, nekonečnost čekání