Romantický obraz světa v literatuře I.

Romantický obraz světa v literatuře

– směr, který prošel téměř celou Evropou (téměř všemi evropskými literaturami) od 20.let 19.stol
– u nás vrcholí ve 30. letech
– dílo romantické vrcholí dílem K.H. Máchy
– pojem romantismus vznikl od slova román – kde obraznost a citlivost převládá nad rozumem

Znaky romantismu jsou bohaté:
– hl. hrdina splývá s autorem ( vyjadřuje myšlenky a cítění samotného autora, mají podobný život )
– hrdinové byli výjimeční – nepodrobovali se zvyklostem společnosti, nechtěli se přizpůsobit
– milostný cit bývá většinou nešťastný ( milují ideál, trápí se, milují starší, nebo vdanou ženu,… )
– hrdina pohrdá společností, většinou se toulají, cestují, nezůstávají ve společnosti jíž pohrdají
– autoři hledají nekonvenční ( netradiční ) zobrazení ; dochází k míšení útvarů
( lyrickoepická skladba, veršovaná povídka, dramatická báseň…)
– autoři mají zájem o dějiny ( středověk ); obdivují lidovou slovesnost a její výtvory
– nezobrazují skutečnost objektivně – subjektivní přístup ke skutečnosti ( zabarvený popis jak to působí na autora )
– prostředí dějiště bývá neobvyklé ( noc, hrady, bouře, zříceniny…)
– nezobrazují celou skutečnost, vyberou si jednu událost, situaci, kterou chtějí zdůraznit, vytrženou z kontextu, nezachycují život
– díla mají sklon k hudebnosti – používají barvitého jazyka, důraz kladou na zvukovou stránku jazyka

Hudba:
Schubert (něm.)
Rossini (it.)
Chopin (pol.)

Anglický romantismus

Georgie Gorden Byron

– básník, výrazně ovlivnil evropský. i český romantismus
– lord, člen sněmovny lordů,
– ve sněmovně se zastával práv dělníků ( při jednání o rozbíjení strojů je označil za nemohoucí)
– cestoval po Evropě, seznámil se se zeměmi jako Itálie, Řecko ( historie, přírodní krásy) a zeměmi Malé Asie.
– se ženou se usadil v Itálii.
– šel na pomoc Řekům v boji proti tureckým utlačovatelům, miloval dobrodružství
– zemřel na malárii poměrně mladý – 36 let
– „otec romantismu“
– vzor Máchy

Píše útvary smíšené:
lyricko – epické povídky (balady) – příběh vypráví ve verších + své zážitky = byronská povídka
Používal apostrofů – oslovení osob, přírodních jevů, smyšlených osob, abstraktních pojmů