Národní obrození českých zemí 6/8
Jan Kollár (1793 – 1852)
Básník, teroretik, sběratel
Představitel myšlenky slovanské vzájemnosti. Zajímal se o slovanské dějiny, navazoval na Šafaříka.Původem Slovák, ale řadíme ho do slovenské i české literatury. Gymnázium vystudoval v Bratislavě, ale vyššího vzdělání nabyl v německém Jenu. Potom byl v Budapešti, kde působil jako evangelický kněz. Ke konci života přednášel slovanskou archeologii ve Vídni.
Největší vliv měl na Kollára pobyt v Jeně, kde studoval evangelické bohosloví.
– v Jeně ho nadchl život mládeže ( ruch, zábava, odvaha myšlenek, sdružení, mohli věřejně hájit své názory
– nachází zde stopy slovanského osídlení, připadal si jako by kráčel po pohřebišti slovanského národa
– zamiloval se zde do dcery evangelického pastora – do Frideriky Wilhelminy Schmidtové ( Mína ), o kterou usiloval 16 let
Kollár je tvůrce znělek = sonetů
Psal 2 druhy:
1. vlastenecké
2. milostné
Zabýval se hlavně milostnými – hlavni postavou byla Mína
Roku 1821 vydal sbírku Básně, která se stala podkladem ke sbírce Slávy dcera ( Mína splývá s vybájenou dcerou bohyně Slávy, je symbolem budoucího Slovanstva)
Slávy dcera poprvé vyšla r 1824, měla jen 3 zpěvy:
– Sála
– Labe
– Dunaj
Před tyto zpěvy zařadil ještě předzpěv, který je psán časomírou, je to elegie ( žalozpěv ) na zapomenutou slávu Slovanů.
V předzpěvu:
– vyjadřuje myšlenku přimknout se k Rusku jako jedinému svobodnému slovanskému národu
– další myšlenka: Křivda, která byla spáchána v minulosti na slovanských národech je skvrnou v dějinách lidstva
– je přesvědčený humanista, za největší provinění proti lidskosti je potlačování práv jiného národa
– závěrem věří v lepší budoucnost slovanských národů
Roku 1832 vyšla Slávy dcera v další podobě – 5 zpěvů:
– Sála
– Labe, Rén, Vltava
– Dunaj
– Léthe ( přestavuje slovanské nebe )
– Acheron ( slovanské peklo )
Cesta básníka slovanským peklem a nebem. Doprovází ho Léthe a potom zbožštělá Mína
Pouze předzpěv je napsán časomírou, ostatní znělky jsou psány přízvučnou prozódií.
Bohyně Sláva, zosobňující Slovanstvo, si stěžovala na křivdy, které vytrpěly slovanské národy v minulosti. Proto bohové rozhodli, aby jeden z bohů – Milek – stvořil dceru bohyně Slávy (Mínu), která by odčinila dřívější utrpení Slovanů. Zbožštělá Mína ( osobnění dcery bohyně Slávy) doprovází básníka při jeho pouti slovanskými zeměmi.
Hlavní myšlenky znělek:
– pobízí k práci
– lid považuje za základ národa
– bojuje proti nerovnosti
– přeje si vstát za 100 let z hrobu a vidět určitě slavnou budoucnost Slovanů
Znělka:
– má 2 čtyřveršové a 2 tříveršové sloky
– první 2 rýmy – obkročně
– druho 2 rýmy – různé
Hlavní myšlenku Slávy dcera vyložil ve spise O literárnej vzájemnosti mezi kmeny a nářečími slovanskými (1836) – literární vzájemností rozumí kulturní program sbližování slovanských národů.