Národní obrození českých zemí 4/8

Historie literatury české – česky
Podrobně charakterizoval díla. Přehledné dějiny české literatury, soupis literárních památek od nejstarších dob až po současnost.
Česko – německý slovník – sestavil sám, 5 dílů
Čerpal z lit. památek, řeči lidu, z jiných slovanských jazyků.
Zařadil známá slova, překlady z jiných jazyků, novotvary
Dokázal, že čeština je stejně bohatá jako němčina.
Zápisky – o jeho životě, názorech ( nenáviděl šlechtu, měl rád Voltaira ) ; nebyly určeny pro veřejnost
Jungmann pokračoval ve vědeckém bádání, vytvořil básnickou a vědeckou školu ,
žáci: J.E. Turkyně, bratři Preslovi (lodní šroub).
Názory:
– Češi byli první (přední) z národů, které pronikly v době stěhování národů do záp. území Evropy
– Češi – četi – počátek

Význam Jungmanna:
– překlady
– zasloužil se o rozšíření výuky č.j. na gymnázia ( Slovesnost aneb sbírka příkladů )
– napsal historii lit. české – podrobně , poprvné sepsal bibliograficky díla
– obohatil slovní zásobu ( Česko – německý slovník )

František Palacký (1798 – 1876)
Narodil se v Hodslavicích na Moravě. Přišel do Prahy v 25 letech, oženil se z dcerou bohatého měšťana => postavení, fin. Zabezpečení, měl možnost bádat
Zabýval se básnictvím. Spojil se se Šafaříkem a zabývali se prozódií, kritizují teorii Dobrovského, vrací se k časomíře ( spočívá ve střídání dlouhých a krátkých slabik ).
Dějiny národa českého v Čechách i v Moravě – česky, 5-ti dílná
Sleduje vývoj našeho národa od příchodu praotce Čecha do r.1526. Zde skončil úmyslně – vyjadřuje odpor k nástupu Habsburků, nesouhlasí s jejich vládou
Myšlenky:
– nejvíce si cení dobu husitskou (hodnotil demokratické prvky, bojovali za práva chudých)
– zajímal se tím, co tvoří smysl dějin ( střídání slovanství a germánství – odvěký boj mezi nimi )
Tohoto díla si ceníme nejen jako dějepiseckého, ale i jako literárního.

Zásah do politiky:
R.1848 s K. H. Borovským zastával názor austroslavismus ( bez existence Rakouska není možná existence našeho národa ) Názor mění až po roce 1848, kdy dochází k Rakousko – Uherskému vyrovnání. Potom říká : „Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm“