70 léta.
70 léta.
– přinášejí znovu obživení normalizace – cenzura
– většina autorů má zakázky – Milan Uhde, Václav Havel
– Václav Havel rozvíjí koncepci tzv. bytového divadla – do jeho bytu pozvána skupina kritiků a přátel, hry se hrály v jeho bytě – zakázaní herci
– Podle ohlasu je posílal do ciziny
– Vytváří divadelní hry aktovky – hry o jednom dějství
– Hry – Audience, Vernisáž, Protest – pocity úzkosti, neschopnost komunikovat., pocity ohrožení člověka totalitním systémem
– Pokračuje tvorba umělecké dvojice – Ivan Vyskočil a Leoš Suchařípa – produkují svoji nejlepší hru – Haprdáns – upravený Shakespearův motiv – obrácené (Hamlet princ dánský). Haprdáns je obyčejný člověk, žije mezi obyčejnými lidmi. Protože je normální, je podroben psychoterapii, aby se mohl začlenit do společnosti. Skrývá symboliku – narážka na totalitní systém zejména na éru normalizace – lidé kteří se vymykali byli převychováváni, pronásledováni
– Vzniká jedna z nejzajímavějších her – uvedena v Semaforu – hra Kytice – režie – Jiří Suchý. Zazářil protagonista hlavní role Josef Dvořák. Hra vtipná, plná nadsázky, 600 repríz
– Tvorba Ypsilonky pokračuje – stěhuje se z Liberce do Prahy. Stále si udržuje svůj charakter – improvizace, hudba, scénky, zpěv, vtahování diváků do děje. Vzniká jedna ze slavných divadelních představení 13 vůní – příběh obyčejné české rodiny z let 37 – 45 – groteskní obrazy ze života této rodiny. Skrytá nadsázka na současnost – na normalizaci. Žádný rozdíl mezi dobou okupace a dobou 60. a 70. let
