Maturitní otázky 17.
Světová próza 1.poloviny 20.století
– je to období 1. a 2. světové války, Velké říjnové revoluce, …
– ve 30. letech hospodářská krize, hrozba fašismu, občanská válka ve Španělsku
– v této době působili A. Einstein, S. Freud, Camus, J.P. Sartre (existencionalista spolu s Camusem), W. James (pragmatista – to co se člověku nejvíc hodí a je pro něj vhodné), H. Berkson (intuice)
– rázný rozchod s předchozím způsobem tvorby, umění chce zasahovat více do společenského dění
– nejčastější žánry – román (válečné, historické, psychologické, společensko-kritické, autobiografické, román řeka – široký společenský záběr, velký počet postav, osudů a několik významových rovin)
– znaky moderní literatury – ubývá dějovosti, subjektivnější literatura, proměny ve vnímání času (časová posloupnost je druhořadá), nejde o zobrazení vnější reality, je to konfrontace vnitřního světa s okolím, prvky absurdity, využívání podtextu (mnohé zamlčuje a nechává si čtenáře domýšlet), prolínání několika významových rovin, experimenty s jazykem, literatura nemá za úkol hledat odpovědi na otázky doby, naopak nutí čtenáře, aby si tyto existenciální problémy uvědomil
– mnoho uměleckých směrů :
vitalismus – oslava života, obyčejné věci, lidská existence
civilismus – obdiv moderního života, oslava lidské práce (Neumann, Whitman)
expresionismus – důraz na duševno – inspirace, protiválečný, proti moderní společnosti a sociálním vrstvám
výtvarné umění – navazuje na impresionismus a naturalismus, deformace skutečnosti, ostré barvy, vystupňovaná dramatičnost, vyjádření obav o osud člověka, duševní pocity, děs a hrůza z násilí a válek, zoufalství, …. P. Gaugin, E. Munch, V. van Gogh, J. Ensor a Die Brücke
literatura – nepravdivé zobrazení skutečnosti, pocity člověka, citové vztahy, lidská psychika (katastrofy), projevil se zejména v Německu G. Benn „Soumrak lidstva“ – antopologie poezie češi – L. Blatný, Klíma, Weiner, Weis, Vančura „Pole orná a válečná“