Zlaté období
Zlaté období
Marcus Tullius Cicero – řečník. Jeho projevy vynikají logickou skladbou, působí řečnickými otázkami a pečlivým stylem. Jeho jazyk byl v období renesance pokládán za vzor klasické latiny.
Publius Ovidius Naso – básník, snad nejnadanější autor antické literatury, který trávil poslední léta svého života daleko od Říma, ve vyhnanství na březích Černého moře. Ovidiova poezie je svěží a plná fantazie. Analyzuje milostný cit ve všech jeho podobách, zejména v hravé a rozkošnické.
• Lásky – básnická sbírka
• Umění milovat – básnická sbírka radící ženám i mužům, jak si získat a uchovat lásku
• Listy milostné – fiktivní dopisy, jež píší svým partnerům slavné mytické hrdinky
• Proměny ( Metamorphoses ) – soubor básnicky zpracovaných bájí s tématem proměny
— 250 bájí, jejichž společným znakem jsou proměny. Nymfa Dafne, odmítající Apollonovu lásku, se promění ve vavřín; pyšná matka Niobé, potrestaná smrtí svých krásných dětí, se mění v plačící kámen; věrní manželé Filemon a Baucis po smrti splynou v strom; Caesar se mění v hvězdu atd. Dílo je prodchnuto pocitem pomíjivosti a proměnlivosti světa, vyniká lehkostí fantazie a důrazem na smyslovost.
