Válka v české literatuře 1/3
Válka v české literatuře
1. proud:
Pojímali válku jako nesmyslné vraždění a odlidštění. Autoři směřují až k psychologické analýze jedince v nenormálních situacích válečných hrůz.
Fráňa Šrámek
– Splav
Milostná a přírodní lyrika s protiválečným podtextem. Žena a příroda splývají do jednoho.
– Žasnoucí voják (povídková kniha)
O tragédiích vojáků a nesmyslnosti války.
Jan Weiss
– Barák smrti
Kombinace hrůzy války a nemoci tyfus, sci-fi.
2.proud
Legionáři – hledali a nalézali smysl války v cestě za národním osvobozením. Byli k tomu podníceni i oficiálním pojetím národního odboje jako akce především zahraniční emigrace (Masaryk) a účastí legií na válečné frontě (podesáté sem tu větu pochopil :D).
Rudolf Medek
– Anabáze
Protibolševický postoj, kronikářské líčení válečných událostí v Rusku, zejména bojů ČS legionářů proti straně bolševických sil.
– Plukovník Švec
Líčí podle skutečnosti sebevraždu legionářského plukovníka, který chtěl tímto zabránit rozkladu bojové morálky.
– Zborov
Oslavuje hrdinství ČS legií v bitvě u Zborova.
Josef Kopta
– Třetí rota
Románová trilogie, zobrazuje bojovné nadšení ve smyslu myšlenky národního osvobození, zánik carismu a občanskou válku v Rusku. Na osudech jedné roty sleduje osudy vojáků i politickou situaci v Rusku.
František Langer
Byl lékařem 1. pluku ČS legií. Hlavní část jeho tvorby tvoří drama.
– Železný vlk (povídková kniha)
– Jízdní hlídka (drama)
O skupině legionářů, kteří byli obléháni bolševiky, o jejich vytrvalosti.
