ŘECKÁ LIT.

ŘECKÁ LIT.

Homér (34/1)

„Ilias“ (8.-6. stol. př. n. l. – období archaické)
– nejstarší památky evropského písemnictví
– obrovský vliv na řeckou literaturu, i pozdější
– dílo bráno za historicky hodnověrné
Homér – slepý básník, spor o autorství Homéra, rozborem autorství potvrzeno

Dílo:
Ilias – Homér nebyl u současných událostí v Trojské válce  zveličuje, začleňuje do děje i bohy
– Barvité líčení v díle
– Živé popisy okolí Tróje  nemohl být slepý
– Homér vychází z ústní lidové slovesnosti – historie měst, válek, hrdinství válečníků
– Trojská válka nebyla dokázána  šlo o básníkův výmysl

Děj – 4 bitevní dny – poslední, 10 rok války
– S ním Heleny a trójský kralevicem Pardem
– Řekové prohrávají, brání jen své lodě  jednotlivým bojovníkům pomáhají bohové

Postavy – a) bohové – účastní se i boje
b) Achilleus, Agamnennón, Hektor, Nestor, Patrokles, Paris

Závěr – veršovaná skladba – do zpěvů
– bohové zasahují do děje, vzájemně se podvádějí, svádějí
– Zeus – všem vládne
– Bohové symbolem špatnosti lidí

Hrdinové – podobní bohům – sílou, skutky
– ovládání osudem, který předurčují bohové

Scény – válečné a ukrutné
– líčení krásy, loučení

Jednotka času, místa a děje  typické pro řeckou tragedii
1. překlad do češtiny 1801, znalost od 16. – 17. století v originále

Další Ezop, Sapfó – milostné básně