Nejstarší písemné památky na našem území
Přemysl a Libuše
– pověst (čerpá z minulosti národa, většinou o hrdinských skutcích, váže se k určitým místům)
Slovní zásoba:
…že jaksi, neznajíce cesty, váhají…
…tu cestu najednou šlapal…
…kuropění…přistoupivši…
…poslové moudře neučení…putují…
…vědomě nevědomi…za koněm…
…jako mají sedláci ve zvyku…plnou hubou opakují…
…otka – prut k pohánění vola…
…vetkl…pustiv…
…jeďte tam, odkud jste přišli…ti, než, to dořekl, z očí zmizeli a nikdy více se neobjevili mluví k volům ne k poslům
…jako holubi…
Humor:
a) slovní
b) dějový
c) vtipná přirovnání
d) aktuální glosy
Kompozice:
– chronologická
– častá přirovnání, přímá řeč (oslovení, zvolání, otázky dialogického rázu)
– komentář textu – děje …Co dáte?…, …tomu však „Ať Žid Apella věří“
er-forma
– pohled z nadhledu – …Kráčejí poslové…
– zázračnost děje (kůň zná cestu, otka se zazelená – „s listím a ořechy“, 2 větve zmodrají 3 větve se zazelená věštba
– moudré úvahy – střevíce, otka, bída z bohatství
Motiv:
Střevíce – motiv rovnosti lidí, původu Čechů „poněvadž všichni jsme si od přírody rovni“
Otka – symbol českých králů – budoucnosti
Idea:
Rovnost lidí od přírody (ne od Boha)
„chudoba překonaná ctností, neskrývá se pod vlčí koží,…nýbrž povznáší k hvědzám…“
