Česká poezie po r. 1945
JAN ZAHRADNÍČEK- ZNAMENÍ MOCI (132/4)
Forma textu:
– jedna dlouhá věta
– forma výzvy, dopisu, prosby
vypravěč:
– ich forma
– zoufalost autora, převládá pesimismus
– určitá nesrozumitelnost textu, chaotičnost
– řešení problémů ve společnosti – víra v Boha
téma:
– středověk, biblické motivy,
– kritika, odsouzení společnosti
– postoj autora k tématu je kritický, patetický (požehnání)
– není konkrétně časově určeno
– řešení nalézá ve víře v Boha, ve vládě Boha nad světem
Slovní zásoba
– spisovnost, biblická slova
– volný verš – chybí interpunkce, chybí rým
– chybí klasické členění slok, různá délka veršů
– využití anafory
– jeden verš významově přechází do verše dalšího dokončení myšlenky=metoda přesahu
– chybí sloky
– chybí logika, kriticky zveličuje
– osvobození slov 1 verš = 1 slovo
– anafora= opakování slov ve verši na začátku
– verš odpovídá změně vypravěče – roztříštěnost, nejednotnost = pocity nejistoty, pesimistu
– svět=kritizuje, kritika světského světa, lidstva, protikladem Bůh
