ČESKÁ PRÓZA 1945 – 1968

60. léta
novela: Dita Saxová, Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
povídky: Hořká vůně mandlí – poslední před odchodem v r. 1968

po odchodu z ČSR
román: Miláček (Toronto 1973)
román: Nemilovaná – Z deníku 17-ti leté Perly Sch. (Toronto 1979)

v současnosti i nadále publikuje, účastní se přednášek, nejznámější současný román Krásné zelené oči – opět se vrací do období okupace, hlavní hrdinkou je židovská dívka

Modlitba pro Kateřinu Horowitzovou
skupina bohatých italských Židů je zatčena na Sicílii německými důstojníky, velitel fašistického oddělení Brenske zjistí čísla jejich švýcarských kont a jde mu jen o peníze, jeden z Židů pan Herman Cohen chce zachránit polskou tanečnici Kateřinu Horowitzovou, za peníze si vyžádá její doprovod do Německa, Brenske dává větší naděje Židů na osvobození a žádá další peníze, nakonec je posílá do umývárny = plynové komory, jen Kateřina tušila, že jde na smrt, v posledních chvílích svého života se vzbouří, vytrhne jednomu vojákovi pistoli, zastřelí jej a druhého zraní

Ladislav Fuks
pracoval v památkové péči, psal psychologické romány, zemřel r. 1994

román Pan Theodor Mundstock
příběh starého Žida, Theodora Mundstocka, osamělého, nenápadného úředníka, který očekává předvolání k transportu, vymyslí metodu – jí co nejméně, trénuje vlastní smrt, absurdita celé situace vrcholí Mundstockovou skutečnou smrtí – na cestě k seřadišti je sražen nákladním automobilem, děj je vyprávěn v er – formě, ale téměř vše je vnímáno očima ústřední postavy, bez přechodu se prolíná reálné a fantaskní

novela Spalovač mrtvol
hlavní postavou je pracovník krematoria pan Kopfrkingl, příběh se odehrává za 2. sv. války a pan K. chce dosáhnout vyššího postavení, začíná spolupracovat s fašisty a všechno přizpůsobuje tomu, aby dosáhl vyššího postavení, jedna z nejvýraznějších scén vypráví o tom, jak se pan K. zbaví své ženy, když ji oběsí v koupelně, protože byla židovského původu, i v další fázi udává další lidi, kteří jsou posíláni do koncentračních táborů, novela vrcholí příjezdem některých z těchto lidí na nádraží na konci války, pan K. poznává ty, které poslal na jistou smrt