VÝVOJ DIVADLA DO KONCE 19. ST.
VÝVOJ DIVADLA DO KONCE 19. ST.
ANTICKÉ DRAMA
řecké drama
vzniklo na základě slavností věnovaných bohu Dionýsovi, původně v amfiteátrech hráli pouze muži a divadlo mělo formu soutěže, z počátku se jednalo pouze o monolog
tragedie
byla starší, vystupovali v ní nadpřirozené bytosti a bohové, využívala pouze spisovný knižní jazyk
komedie
čerpala ze současnosti a používala hovorový jazyk
představitelé tragedie:
Aischylos – Oresteia
Euripidés – Médea
Sofoklés – Antigona
synové thébského krále Oidipa se dostanou do sporu o trůn, Polyneikés přivolá na pomoc proti bratrovi cizí vojska, ale Thébané se ubrání, bratři se zabijí a králem se stane jejich strýc Kreón, ten zakáže Polyneika pohřbít, ale Antigona, jejich sestra ho pohřbí – splní vyšší božský mravní příkaz, Kreón ji odsoudil k smrti a sám také zemře
představitelé komedie:
Aristofanes
římské drama
nejvýznamnějším římským dramatikem byl Plautus – Komedie o hrnci (vycházel z něj Moliére)
mezi představitele tragedie patřili někteří filosofové (Seneca) a řečníci (Cicero – Filipiky)
STŘEDOVĚKÉ DRAMA
12. st. pašijové hry (o Kristu) – Hra o třech Mariích
Mastičkář – českolatinská hra, velikonoční hra podle hlavní postavy, najímání sluhů, vychvalování mastí na trhu, zobrazen život měšťanský a lidový, hovorový jazyk, mastičkář se jmenoval Severýn, pomocníci Pustrpal, Rubín
