Romantismus jako umělecká metoda a životní postoj
– Francie
o Stendhal – přechod mezi romantismem a realismem, stoupenec revoluce, účastník napoleon. válek „Červený a černý“ (červená=revoluce, a voj. uniforma; černá=despotismus; přes milenky postavení ve společnosti, ale končí na popravišti)
o Victor Hugo – cyklus básní „Legenda věků“ (víra v lepší budoucnost lidstva); „Chrám Matky Boží v Paříži“; „Bídníci“ (Jean Valjean – galejník, později vážený občan a starosta)
o Alfred de Musset – „Zpověď dítěte svého věku“ (román s autobigraf. prvky v ich formě; syn boháče utrácí jmění svého otce, po vyčerpání přátelé mizí)
– Rusko
o Alexander Sergejevič Puškin – 2x ve vyhnanství; ze šlechtické rodiny; „Evžen Oněgin“ (stereotyp, na venkově se s přítelem zamil. do stejné Taťány a Oněgin v souboji umírá); „Piková dáma“; „Kapitánská dcerka“ (zachycuje selské povstání v Rusku)
– Německo
o J. W. Goethe – „Bouře a vzdor“, „Utrpení mladého Wertera“; filosof. a dramatická báseň „Faust“
o Heinrich Heine – „Kniha písní“
– USA
o Edgar Allan Poe – zakladatel amer. novely, detektivky a hororu; báseň „Havran“ (předch. nového směru „symbolismus“); „Jáma a kyvadlo“; „Maska Červené smrti“ (prózy s fantastickým a hrůzným dějem)
– Oproti Klasicismu (pevná pravidla – 3 jednoty u dramatu: za 1 den, 1 místo, 1 dějová linka) má romantismus úplnou volnost a neuznává žádná pravidla
B: Druhy přívlastků a jejich užití
– rozvíjející větný člen (rozvíjí podst. jm.)
– shodný – shoduje se s podst. jm. v pádě, rodu, čísle a bývá před jménem
– neshodný – za jménem
– těsný, volný, několikanásobný
– ztrhané struny zvuk
