Moderní umělecké směry ve výtvarném umění a literatuře na přelomu 19. a 20. stol.
– Česká moderna = manifest vydaný 1895 mladou literární generací v časopise Rozhledy, právo jednice na vlastní tvůrčí cestu
o A. Sova – přírodní poezie (imprese) „Z mého kraje“, „Květy intimních nálad“, „Zlomená duše“, střet génia a odpor ke společnosti „Smetanovo kvarteto z mého života“; poezie symbolismu „Vybouřené smutky“ (fantaskní krajina, skutečný svět se mu oškliví), „Údolí nového království“ (vize o sociálně spravedlivé spol.)
o O. Březina vl.jm. V. Jebavý – dával přednost duchovnu před realitou, založil akademii pro muže; sb. básní „Tajemné dálky“ (posmrtný život), „Svítání na západě“ (smrt je branou do jiné formy existence), „Větry od pólů“ (vývoj lidstva k duchovní jednotě), „Stavitelé chrámů“, „Ruce“ těžce dešifrovatelný, mnoho metafor
o Svatopluk Machar – hlásí se k realismu, přispívá do pražských časopisů, po vytvoření ČSR je v čs. akademii ve významné funkci, později se rozešel s TGM a vzdal se funkce. Přešel na stranu pravice, důraz na individuálnost (dějiny tvoří silné osobnosti); dílo „Confiteor“ (zpověď o osobním milostném zklamání); politické verše „Tristium vindobona“, o postavení žen ve společnosti „Zde by měly kvést růže“, „Magdaléna“ (román ve verších), cyklus básní inspir. Hugem a Vrchlickým „Svědomí věků“
o F. X. Šalda – kritik; soubor článků „Boje o zítřek“, „Šaldův zápisník“
– Česká dekadence – pesimismus, útěk od skutečnosti, individualismus
o K. Hlaváček – tvorba = výkřiky z blázince; „Pozdě k ránu“ (snová krajina mezi dnem a nocí, do monotónnosti vsadí zmar), „Mstivá kantiléna“ (vzpoura proti nespravedlnosti, gézové – zchudlí potomci nizozemské šlechty proti španělským okupantům v 16. století; napsáno melancholicky a smutně), „Hrál kdosi na hoboj“
B: Zvuková stránka jazyka
– slovní a větný přízvuk
o přízvuk na 1. slabice (spojeně s předložkou) mimo případ když je důraz na slově po předložce, nebo když následuje slovo které se neskloňuje. U dlouhých slov je přízvuk i na dalších lichých slabikách
o větná melodie: oznamovací (klesne na posledním slovu), zvolací (střídavá), rozkazovací (důraz na rozkazu, pak klesající), tázací zjišťovací –ano/ne– (klesne na předložce a pak roste), tázací doplňovací (klesající)
