Humor a satira v české literatuře
e. 20. stol. – Buřiči
i. F. Gellner – „Po nás ať přijde potopa“, „Radosti života“;
ii. Viktor Dick – „Satiry a sarkasmy“;
iii. Jaroslav Hašek – „Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války“ (satyra na rakouský militarismus), množství humor. a satyr. povídek – „Trampoty pana Tenkráta“
f. 20. stol. – Okruh okolo LN
i. Karel Čapek – „Válka s mloky“ (satirická alegorie), „Ze života hmyzu“ (alegorie, drama), „Povídky z jedné a druhé kapsy“
ii. K. Poláček – satiry na maloměsto „Dům na předměstí“, tetralogie „Okresní město“ „Hrdinové táhnou do boje“ „Podzemní město“ „Vyprodáno“, „Muži v ofsajdu“, „Bylo nás pět“
iii. E. Bass – „Cirkus Humberto“, „Klapzubova jedenáctka“
iv. Vl. Vančura – „Rozmarné léto“ (maloměstské prostředí)
g. po roce 1945 – B. Hrabal – „Postřižiny“; F. Nepil – „Jak se staví chalupa“, „Dobré a ještě lepší jitro“; Miroslav Horníček – „Dobře utajené housle“; Miroslav Švandrlík – „Černí baroni“, „Drákulův švagr“;
Václav Havel – „Audience“
h. Divadla, Písničkáři, Současné humoristické časopisy, Noviny, TV, Kreslený humor
B: Národní jazyk a jeho útvary
– základní útvar – jazyk spisovný
o neutrální
o zabarvený (hovorový, knižní, básnický, odborný)
– nářečí
o obecná čeština – střední Čechy
o Hanáčtina – střední a jižní Morava
o Laština – Slezsko a východní Morava
– sociální útvary – podle vrstev
o argot (vězni)
o slang
