Česká literatura 30. – 50. let 19. st. – romantismus, počátky realismu

Česká literatura 30. – 50. let 19. st. – romantismus,
počátky realismu

3. FÁZE NÁRODNÍHO OBROZENÍ – ROMANTISMUS:

u nás počátek v 30. letech 19. století, v Evropě jako reakce na rozpor mezi realitou kapitalismu a humanistickými ideály, odrážel rozdíly mezi osobnostmi ve společnosti, ideálem a skutečností, uměním a životem, k nám se myšlenky romantismu dostávají prostřednictvím překladů (Čelakovský překládal Scotta, apod. ), jsou vytvořeny základní instituce pro rozvoj literatury a vědeckého života

charakteristika doby: odpor x Metternistickému absolutismu ( Slovanský sjezd, 1848 ), 2 strany radikálové: byli pro revoluci ( Sabina ) a liberálové: dosažení osvobození pomocí evoluce ( Palacký, Havlíček )

2 směry: kosmopolitní směr ( Mácha ) – literatury by měla dosáhnout světové úrovně, národní směr ( Tyl ) – jenom národní otázky, obrození národa

romantický hrdina: člověk výjimečný, neschopný přizpůsobit se, obrací se do vlastního nitra, většinou nešťastně zamilovaný, nemiluje skutečnou ženu, ale svůj vysněný ideál, nenalézá v lásce uspokojení, dokáže milovat, ale jen nešťastně, je rozporuplný, Odmítá staré formy a tradice, na druhé straně obdivuje minulost, opovrhuje spol. konvencemi.

znaky romantismu: citovost, exotičnost, výjimečnost (cikán, tělesně postižený, žid, bohatýr…), titanismus, láska (nešťastná), rozpor snu a skutečnosti, zájem o minulost, lid. slovesnost, subjektivismus – umělec zobrazuje skutečnost ze svého pohledu