Česká literatura 60. – 70. let 19. století
Karolína SVĚTLÁ (1830 – 1899)
– vlastním jménem Johana Rottová (Mužáková); svůj pseudonym si zvolila podle Světlé pod Ještědem
– pocházela z měšťanské rodiny a byla vychovávána německy, až po svatbě se seznámila s českou literaturou
– pokračovatelka B. Němcové; byla ovlivněna George Sandovou
– považovaná za zakladatelku vesnického románu
– byla stoupenkyně ženského mesianismu (žena je v rodině zodpovědnější a proto se pro ní musí obětovat)
– v almanachu Máj měla svoji povídku „Dvojí probuzení“ – hlavním tématem je zde postavení ženy ve společnosti
– pražské prózy :
PRVNÍ ČESKA – vzpoura mladé dívky proti matce, která jí upírá vzdělání. Matka ji pošle na venkov, ale Jitka se zde seznámí s lidovým písmákem, který v ní povzbuzuje další touhu po vzdělání, stává se z ní uvědomělá vlastenka, její synové pak bojují na Pražských barikádách
ČERNÝ PETŘÍČEK – nešťastná láska
– ještědské prózy :
VESNICKÝ ROMÁN – láska ženatého muže k vesnické dívce
KŘÍŽ U POTOKA – žena se obětuje pro manžela
KANTŮRČICE – láska vesnické dívky k pražskému studentovi
FRANTINA – statečná venkovská žena se stala rychtářkou, pronásleduje loupežníky, jeden z nich je její milý, ona však dá přednost spravedlnosti a zabije ho
