Moderní básnické směry přelomu 19. a 20. století v české literatuře
ZDE BY MĚLY KVÉST RŮŽE – téma: osudy žen, kniha veršovaných příběhů, v nichž žena vystupuje jako pasívní bytost,
obdařená bohatým citem, který se ale nemůže rozvít, střetává se s drnou realitou – její romantické ideály ztroskotávají v
manželství, ve společnosti má žena nerovné postavení, to vede k jejímu zoufalství
MAGDALÉNA – veršovaný román, útočná kritika maloměšťácké morálky, která odsuzuje padlou ženu, jež je čistší než
sama pokrytecká společnost, dívka opuštěná svým přítelem, naráží ve společnosti na pokrytectví, končí život v nevěstinci
verš – prozaický, využívání hovorového jazyka, forma nadsázky, ironie, sarkasmus.
1900 – zásadní obrat v Macharově tvorbě, přispěl k tomu i rozpad České moderny a boje se starší básnic. generací,
Machar zdůrazňuje individualismus, je ovlivněn Nietzschem prosazuje kult silných a výjimečných osobností
ztělesnění svého ideálu hledá v minulosti, zejména v antice
vytváří cyklus básnických sbírek SVĚDOMÍM VĚKŮ (podle vzoru V.Huga – Legenda věků), v tomto cyklu chtěl vysledovat
vývoj etických principů lidstva od nejstarších dob – jen výjimeční jedinci podávají svědectví o atmosféře doby.
patří sem např. sbírka GOLGATHA – zamyšlení nad historií a zneužití náboženství, V ZÁŘI HELÉNSKÉHO SLUNCE
oslava antiky (báseň Posel)
