Světová próza 1.poloviny 20.století

Thomas MANN (1875 – 1955)
– studoval v Mnichově, kde prožil největší část svého života
– v roce 1929 dostal Nobelovu cenu
– po nástupu Hitlera jeho knihy veřejně páleny  emigroval do Československa, USA a pak do Švýcarska
– ve svém díle chtěl podat podrobný obraz německé společnosti
– „Kouzelný vrch“ bildungsroman – líčí zrání hlavního hrdiny
– „Buddenbrookovi“ – generační román, zobrazuje vzestup a pád lübecké podnikatelské rodiny
– „Josef a jeho bratři“ – čtyřdílná románová epopej na téma za Starého zákona, vztah člověka a dějin – převeden do současnosti, zbaven mýtů, hlavní téma – humanismus
– „Doktor Faustus“ – filozoficky pojatý román, parafráze faustovského tématu hlavní hrdina, geniální hudebník, je ochoten za tvůrčí inspiraci zříci se lásky a odevzdat svou duši ďáblu, jeho příběh je vypravován vypravěčem, který zároveň prožívá vlastní osud v čase druhé světové války, příběh působí jako symbol bloudění Němců i soudobého lidstva

Erich Maria REMARQUE (1898 – 1970)
– vlastním jménem Erich Paul Remark
– nejčtenější autor 20. století – asi pro jeho dojemné příběhy lásky
– patří ke generaci, která se v období dospívání ocitla v zákopech 1. světové války
– „Na západní frontě klid“ – autentičnost, jeho osobní zážitky, pokusil se podat zprávu o generaci, která byla zničena válkou, ztráta iluzí
– „Tři kamarádi“
– „Cesta zpátky“ – politický a mravní rozklad v poraženém Německu, člověk zasažený válkou hledá své místo a smysl života, zážitky z války vedou k vnitřní prázdnotě a vykořeněnosti
– „Jiskra života“ „Vítězný oblouk“ „Miluj bližního svého“ „Čas žít, čas umírat“ „Černý obelisk“