Česká poválečná poezie do roku 1968

Kamil BEDNÁŘ (1912-1972)
– básník existenciální poezie; člen a vůdčí osobnost Skupiny Ohnice
– poezie meditativní Halasovského charakteru
– nedokončil studia práv a filozofie, pracoval jako nakladatelský redaktor
– sb. PRAHA POD KŘÍDLY VÁLKY; SLOVA A ZAKLÍNADLA
– báseň Jezdci v topolech
– stať Slovo k mladým – teorie tzv. nahého člověka  poezie zbavená ideologie, nedůvěra k civilizaci, návrat k duchovnu (člověk objevuje znovu svoji duši)

Josef HIRŠAL (1920)
– člen Skupiny Ohnice; básník konkrétní a experimentální poezie a prózy
– technologie textu :
automatické – texty pouze zdánlivě vyplývají ze slovních představ, vznikají mechanicky  inspirace surrealismem , ale zabývá se i strukturou slova konkrétní – text z plnovýznamových slov + větná stavba a interpunkce, abstraktní – obsahuje nevýznamové (nesémantické) slova = shluky hlásek
otevřené – volná struktura, libovolně navazují a variace, nejsou omezeny prostorově ani účelově
sémantické – vycházejí z předem stanovených významů jazykové podstaty
– pracoval jako učitel, poté jako redaktor
– po r. 1948 se soustředil hl. na tvorbu pro děti
– r. 1968 spolu s Bohumilou Grögerovou vydal sb. JOB-BOJ; spolu též sestavili antologii EXPERIMENTÁLNÍ POEZIE
– po r. 1969 nesměly jeho knihy vycházet
– až po r. 1989 vychází kniha Trojcestí; memoárové dílo LET LET; antologie české experimentální poezie VRH KOSTEK – to vše spolu s B. Grögerovou