Karel Čapek – 2. období – utopie – počátek 20. let

2. období – utopie – počátek 20. let

Patří zde romány a dramata, ve kterých varuje před zneužíváním vynálezů k ovládnutí světa.
o R.U.R. – „Rossum´s Universal Robots“ – divadelní hra ovlivněná utopismem přeložena do všech jazyků. Slovo robot vymyslel Čapek (rozumoví univerzální roboti). Na Rozumově ostrově je továrna na výrobu umělých lidí. Stroje jsou k nerozeznání od lidí, ale chybí jim cit. Roboti jsou levnou pracovní silou. A lidé si na to zvyknou a dají jim do rukou zbraně. Roboti se však vzbouří a mnoho lidí zabijí. Obklopí továrnu, chtějí vyjednávat, nechají žít jen stavitele Alquista a chtějí po něm návod na jejich výrobu. Při jednom pokusu se zjistí, že jde o roboty muže a ženu – Prima a Helenu – a že existuje mezi nimi cit. Koloběh života je zachráněn.
o Věc Makropulos – utopie. Divadelní hra řešící otázku prodloužení lidského věku. Hra začíná v době Rudolfa II., kdy Řek vynalezne elixír dlouhověkosti. Ten dá vypít své krásné dceři, operní zpěvačce a ta žije 300 let. Mění si jména, muži ji nudí, nic ji nebaví, je unavená, vyprahlá, vše ví. Zjišťuje, že už nechce žít. Návod dá mladé dívce. Ta však vidí, co to s ní udělalo a návod spálí.
o Továrna na absolutno – román, fejeton o objevu karburátoru. Dokonale spaluje hmotu, ale přitom se objevuje absolutno. Přináší sebou ráj na zemi, avšak nadprodukce je trochu nezvládnutelná. Místo, aby lidé využili ráje, obrátili se proti sobě, válčí spolu i sousedé, ani neví proč. Do toho vstupuje místní strážník se zprávou, že poslední karburátor byl zničen.
o Krakatit – román o vynálezu výbušniny nesmírné síly. Ing. Prokop s ní dělá pokusy a malé množství mu vybuchne. Je těžce zraněn a ztratí paměť. Potká ho přítel Tomeš, vezme ho s sebou a ukrade mu vzorec na výrobu. Prokop si začne vzpomínat. Nakonec se k výbušnině dostane a varuje Tomeše, ten ho však neposlouchá. Prokop je svědkem zničení továrny a města. Potkává ho stařenka (Bůh) a říká mu, že je za to zodpovědný a že už nikdy nevynalezne nic velkého, jen malé věci, jenž člověku poslouží.
o Ze života hmyzu – div. hra s bratrem Josefem. Je to alegorie lidského života. Na životě hmyzu předvádí špatné lidské vlastnosti – poživačnost, zahálka, honba za majetkem, válečné srážky, závist, sobectví. Toto hmyzí hemžení pozoruje člověk-tulák. Trpce ho komentuje a spěchá do lidské společnosti.