Česká renesance

Humanismus se dělí :
1) Český (národní) – dosáhla velkého rozmachu, spisovatelé se soustředily na překlady z antické literatury, rozvíjí se nauková literatura

Václav Hájek z Libočan – Kronika česká

Jan Blahoslav – historik, učitel a biskup Jednoty bratrské
– Gramatika česká – spis, důl. je v něm krása mateřského jazyka, odmítá nářečí a usiluje o ustálený jazyk
– Bible Kralická – 6 dílů, reformní překlad bible z hebrejštiny a řečtiny do českého jazyka, vyšla po Blahoslavově smrti, vydali jí bratři Jednoty bratrské

Viktorín Kornel ze Všehrd – představitel humanismu, spisovatel, autor právnických spisů
– O právech, Knihy devatery – staví z nich české právo nad římské

Daniel Adam z Veleslavína – univerzitní profesor, tiskař dobré úrovně a nakladatel, konec 16 století byl označován jako doba „veleslavínská“ jazyk – vzor spisovné češtiny
– Kalendář historický – zachytil v něm světové dějiny

2) Latinský humanismus
Jan z Rabštejna – dialogus
Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – psal filozofickou prózu, ódy a elegie „ ŽALOBY NA MRAVY ČECHŮ K SV. Václavu“

Nepatří do latinského ani českého humanismu:
Jan Ámos Komenský – narozen v Nivnici na Moravě, pochází z měšťanské rodiny, studoval na bratrských školách na Moravě a v Německu – stal se knězem, mnoho cestoval: Anglie, Švédsko, Uhry, Polsko, Amsterdam, zemřel v Amsterdamu a pochován je v Naardenu, jeho díla mají 2 rysy:
1) víra v čin. kněžské
2) víra v čin. učitelské
1) díla nábožensko filozofická – jsou rozporem mezi rozumem a vírou
– Labyrint světa a ráj srdce – poutník se vydá na cestu, přidá se Vševěd, Všudybyl a Mámení. Nasadí poutníkovi na nos brýle, v kterých vidí vše v pořádku – lidé pracují, mír, ale bez brýlí se lidé perou a pracují jen ti chudí. Poutník se chce zabít, ale zachrání ho víra v boha.
2) díla pedagogická – zásady J.A.K.: (vzdělaní mají být všichni, vyučovat se ma v mateřském jazyce, rozdělit školu na třídy
– Didaktika Magma – psána latinsky, shrnul zde všechny své pedagogické zásady
– Schola Ludus – škola hrou