Významní dramatikové realistického divadla 2. poloviny 19. století
– děj svých her umístila na jih Moravy, na Slovácko. Autorka užívá upraveného nářečí jižní Moravy
– je autorkou 2 divadelních her – Gazdina roba, Její pastorkyňa
o obě hry byly zhudebněny – J. B. Foerster – opera Eva, L. Janáček – opera Její pastorkyňa
o Její pastorkyňa
pastorkyňa je označení pro schovanku, nevlastní dceru
hlavní postavou je chudá Jenůfka, nevlastní dcera Kostelničky. O ni se ucházejí 2 nápadníci, bratři z bohatého statku. S jedním z nich čeká Jenůfka dítě, ale ten si ji odmítne vzít, neboť jeho bratr jí ze žárlivosti nožem zohavil tvář.
Kostelnička nafinguje kvůli společnosti Jenůfčin odjezd do Vídně. Jenůfce se narodí chlapeček. Kostelnička Jenůfku ukrývá a když usne, odnese dítě a utopí ho v rybníce. Jenůfce pak namluví, že byla dlouho nemocná a dítě mezitím zemřelo. Kostelnička se tak snaží zachránit čest Jenůfky (dítě za svobodna je přečin proti morálce). Za delší dobu se koná sňatek Jenůfky a sedlákova syna a v tento den děti objeví mrtvolku dítěte. Kostelnička se přizná, že chtěla, aby Jenůfka byla opět svobodná dívka a aby před sebou měla šťastnou budoucnost. Jenůfka s manželem odcházejí začít nový život tam, kde je nikdo nezná.
otřesný příběh, který kritizuje morálku na venkově
o Gazdina roba
hlavní postavou je Eva, která uteče se svým milencem na pomezí Rakouska a hospodaří tam na gruntu. Oba mají za sebou sňatek z donucení rodičů kvůli majetku. Ale až tam se donesou pověsti o jejich minulosti. Lidé, kteří je dříve měli rádi, je považují za nemravné. Eva nesnese veřejné ponížení, jejich vztah nemůže být šťastný, a proto se utopí.
gazdina roba je hanlivé označení ženy, která je vdaná a žije s milencem
– autorka si vždy vybírá postavy mladých žen, které touží po lásce a štěstí s milovaným mužem, ale mezilidské vztahy jsou vždy deformovány morálními předsudky a majetkem, penězům je vždy obětován milostný cit