Vývoj české literatury v exilu a samizdatu
Pavel Kohout
– v padesátých letech byl významným funkcionářem mládežnické organizace, byl redaktorem v Dikobrazu, byl kulturním přidělencem na velvyslanectví v Moskvě
– jeho vývoj však vyústil do naprostého nesouhlasu s vládnoucí politickou mocí, nesouhlasil se vstupem okupačních vojsk na naše území roku 1968
– po podepsání Charty 77 byl přinucen zůstat v emigraci v Rakousku, kde žije dodnes
– rakouské divadlo ve Vídní BURGTHEATER ho dlouhodobě angažovalo jako autora a režiséra, k řadě inscenací ho pozvala i jiná přední evropská divadla.
– v jeho dílech se objevuje otevřená kritika totalitního systému, např.
o Katyně – vypráví o střední škole pro katy, představuje zcela uzavřený systém, ve kterém je možné všechno, i zabít člověka = totalitní systém.
Běžné rodičovské starosti, aby dcera získala alespoň maturitu – toto je začátek celého příběhu o hloupoučké a netečné, nicméně krásné a půvabem oplývající dívence jménem Lízinka Tachecí. Nevinný příběh přerostl v důmyslně komponovaný román plný napětí, kde se vražedné útoky, mučení a popravy střídají s úděsnými odhaleními a lidé jsou manipulováni jako figurky na šachovnici. Nekontrolovatelné mechanizmy totalitní moci zasáhnou každého, kde si s nimi sebeméně zahrává.
Lízinka získá jediné volné místo – na tajném experimentálním učilišti pro popravčí. Absolvuje obor katyně se stejnou mírou zaujetí a lhostejnosti, s jakou by se dívka jejího typu vyučila kadeřnicí nebo prodavačkou.
o Kde je zakopán pes – deníkové záznamy, souboje disidentů s totalitním režimem a policejními složkami, autobiografické
o Hodina tance a lásky – zvláštní příběh umístěný do krátkého časového období jednoho dne, kdy do židovského ghetta Terezín přijíždí 18letá dcera velitele pevnosti, která se zamiluje do mladého důstojníka SS. Jejich první procházka vede na místo, kde se popravovalo.
Dcera má přání, které jí otec splní, získá pro ni židovskou učitelku baletu, bývalou primabalerínu divadla v Budapešti. Příběh končí tragicky pro primabalerínu – má být odvedena do transportu, ale je jedním z důstojníků zabita.
Kniha má zvláštní závěr. Velitelova dcera se jako manželka úspěšného Američana vrací se skupinou zahraničních návštěvníků na místo svého mládí po 22 letech a srovnává ulice plné kaváren a obchodů, které tu byly za války, se špinavou dírou z roku 1966.
