Větné členy, věta podle členitosti

Větné členy, věta podle členitosti

– základní větné členy -podmět, přísudek
– rozvíjející větné členy – přívlastek, předmět, příslovečné určení, doplněk

– každý větný člen může být:
 holý – pes štěkal
 rozvitý – sousedův pes štěkal
 několikanásobný – sousedův, náš i váš pes štekal

PODMĚT
– shoduje se s přísudkem
– vyjadřuje původce děje
o nevyjádřený
• Myslím to dobře (1. a 2. osoba)
• Říkali to v rozhlase (3. osoba)
o Všeobecný – např všichni, člověk, lidé, někdo..
o Neurčitý – neznámý neživotný původce  Na půdě to zapraskalo
o Zájmenný podmět – Ty, Já..

PŘÍSUDEK
– shoduje se s podmětem
– vyjadřuje děj
o slovesný – určitý tvar slovesa významového, shoduje se s podmětem osobě a čísle
o slovesně jmenný – určitý tvar slovesný slovesa neplnovýznamového + výraz jmenné povahy = přísudek složený  Býval hercem v ochotnickém divadle.
o Neslovesný – věta neobsahuje určité sloveso, dělí se na část přísudkovou a podmětovou  Sliby chyby, Šatna naproti…

PŘÍVLASTEK
– závisí na podstatném jménu
o shodný – shoda s podstatným jménem v rodě, čísle, pádě, skloňuje se s ním mladý člověk…..
o neshodný – neshoduje se v ničem s podstatným jménem  cesta lesem…..
o holý – ne¨rozvitý žádným větným členem
o rozvitý – základem bývá rozvíjené podstatné jméno
o několikanásobný – podstatná jména jedné významové řady jejich pořadí lze měnit, jsou oddělena čárkou
o postupně rozvíjející – neodděluje se čárkou  nejznámější současný český básník…
o volný – vyjadřující doplňkovou vlastnost, ale nepodstatnou, lze jej vypustit  Zahrada, obehnaná drátěným plotem, byla vzorně upravená.
o Těsný – vlastnost podstatná  J. Seifert, nositel Nobelovy ceny, věnoval mnoho básní Praze.