Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let 19. století
Realismus v české próze a dramatu 80. a 90. let 19. století
– motiv venkova se u spisovatel těšil značně oblibě – mnoho autorů pochází z venkova. Venkov symbol čistoty názorů.
– sociální a národně osvobozenecké tendence
– v 50. letech 19. století se objevuje v dílech Boženy Němcově, později u V. Hálka nebo u K. Světlé
– Vítězslav Hálek se věnuje v prózách s venkovskou tématikou generačním problémům mezi rodiči a dětmi. Tento námět přetrvává i u autorů 80. let – ti se však více všímají existujících majetkových roz¬díl narušujících soužití lidí.
– cílem umělců bylo zachytit život soudobé vesnice, jeho zvláštnosti a změny, které s sebou přináší rychlí růst průmyslu.
– na okraji zájmu spisovatelů nezůstal ani vztah vesnice a města. Postupně přestává být vesnice ideálním prostředím a protiváhou zkaženého města, přesto idealizace do jisté míry přetrvává.
– řada spisovatelů vedle uměleckých děl vytvářela i odborné studie
– z tvůrců, kteří přispěli k rozvoji venkovské literatury to jsou především: Karel Václav Rais, Tereza Nováková, Josef Holeček, Antal Stašek.
– rozdělení univerzity na českou a německou
– realismus ve vědě – požadavek svobody a pravdy vědeckého bádání
– historické romány s výchovnou tendencí – historická věrnost
– venkovské romány – znalost venkova, národopisné studie
– vliv evropského dramatu – Ibsen, Gogol
– naturalismus – záliba v negativních jevech, pesimismus
