Petr Bezruč

Petr Bezruč
Slezské písně (1909)
– otištěné v časopise – do redakce časopisu Čas (redaktor Jan Herben) chodili anonymně básně pod jménem Petra Bezruče. Nikdo však nevěděl, kdo to je.
– Číslo Času, v němž byly první básně zveřejněny, bylo rakouskou policií zabaveno.
– V roce 1903 vycházejí básně v časopisu Slezské číslo.
– R. 1909 byla sbírka rozšířena a poprvé vydána jako Slezské písně knižně.
– podnětem vzniku byla mífostná rezignace a krize zdravotního stavu – těžiště básní leží: sociální obraz, národnostní útlak v rodném kraji
– okruhy: sociální (těžká práce havířů), intimní, národnosti (poněmčován)
– intimní, milostné balady: tlumená, vyjadřuje se spíše náznaky a nápovědmi. Vyslovuje stesk po rodinném krbu – Jen jedenkrát. Povzdech nad ženinou zradou – Červený květ.
– Zpodobuje symbolicky vlastní osud a vědomí životní osamělosti – Motýl
– ve většině básních ustupuje bolest před vědomím sociálním a národní bídy.
– Bezruč se stylizuje do postavy démona, aby vyslovil nesouhlas a odpor proti utlačovatelům.
– balada: Maryčka Magdonová – týká se osudu dívky, které zemřely rodiče.
– Píše o sociálních a národnostních konfliktech ve slezské zemi.
– Epičnost, baladicky popisuje životní osudy slezského lidu. – emociální charakter: Bernard Žár, Krásné pole, Kantor Hafar (učitel, který jediný učí česky. Vzdoruje postupnému odnárodňování)
– životním dílem Bezruče. Jazyk – dynamický, stilující, nářeční slova – slang z Ostravska.