Jaroslav Seifert pokračování
Od té doby kráčí vlastní cestou – nepřiklonil se k surrealizmu
– 30. léta – 3 sbírky: Jablko z klína, Ruce Venušinu. Jaro sbohem – intimní subjektivní lyrika, poezie dostá¬vá náročnější tón – společenský obsah. Obrací se k rodnému kraji. Vybroušený jazyk, bohatý květnatý verš.
– sbírka Zhasněte světla – vymyká se z jeho subjektivní tvorby. Vyrovnává se se zradou Anglie a Francie. Verše plné kritiky, silných slov.
– Útočnější poezie.
Poezie tradičních hodnot – doba okupace – tvorba nabývá společenského charakteru – poezie tradičních – hodnot – láska, úcta k rodné zemi, rodný kraj, kraj dětství.
– sbírka – Vějíř Boženu Němcově – obrací se k B. Němcově – inspirován 120. výročím narození B. N. Srov¬nává její těžký osud s těžkým osudem národa, žijícího v okupaci.
– další 2 sbírky – Světlem oděná – mýslí tím Prahu. Praha symbol české státnosti. Líčí a popisuje své vnitřní subjektivní nálady. Kamenný most – završuje tvorbu v okupaci.
–
Básnická generace 30. let
– skupina autorů, kteří vystupují básnicky právě ve 30. letech, v době velké hospodářské krize, v době reálného ohrožení fašizmem
– převládající znaky: pesimizmus, skepse, beznaděj, rozčarování ze stávající situace
– na rozdíl od generace 20. let není tato generace spojena společnou platformou, nemají společný program, cíl. Skupina silných individualistů.
– Vladimír Holan, František Halas, Vilém Závada, František Hrubín, Jiří Orten