Světová próza 1.poloviny 20.století
Světová próza 1.poloviny 20.století
– je to období 1. a 2. světové války, Velké říjnové revoluce, …
– ve 30. letech hospodářská krize, hrozba fašismu, občanská válka ve Španělsku
– v této době působili A. Einstein, S. Freud, Camus, J.P. Sartre (existencionalista spolu s Camusem), W. James (pragmatista – to co se člověku nejvíc hodí a je pro něj vhodné), H. Berkson (intuice)
– rázný rozchod s předchozím způsobem tvorby, umění chce zasahovat více do společenského dění
– nejčastější žánry – román (válečné, historické, psychologické, společensko-kritické, autobiografické, román řeka – široký společenský záběr, velký počet postav, osudů a několik významových rovin)
– znaky moderní literatury – ubývá dějovosti, subjektivnější literatura, proměny ve vnímání času (časová posloupnost je druhořadá), nejde o zobrazení vnější reality, je to konfrontace vnitřního světa s okolím, prvky absurdity, využívání podtextu (mnohé zamlčuje a nechává si čtenáře domýšlet), prolínání několika významových rovin, experimenty s jazykem, literatura nemá za úkol hledat odpovědi na otázky doby, naopak nutí čtenáře, aby si tyto existenciální problémy uvědomil